12 C 419/2020-41 — Okresní soud v Chebu

Předmět řízení žalobkyně vymezila žalobou, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu dluhu na pojistném stran pojištění vozidla tovární značky [značka vozidla], [anonymizována dvě slova], za období od [datum] do [datum], poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši [částka] a [částka] a úroku z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum]. Opatrovnice žalovaného uvedla, že upozornění na možný zánik smlouvy, shodně jako další písemnosti, nebyly žalovanému doručeny z důvodu neznámého pobytu žalovaného. Pokud se jednalo o žalobkyní požadované poplatky za upomínky, namítla, že z žádných žalobkyní předložených listin nevyplývá, že by sazebník poplatků byl přílohou pojistné smlouvy ani všeobecných podmínek. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným pojistnou smlouvu o [typ pojištění] [anonymizována tři slova] [číslo] roční pojistné bylo sjednáno částkou [částka], přičemž pojistné bylo splatné pololetně v částce [částka]. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nárok žalobkyně odpovídá ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého má pojistitel právo na úhradu pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek neuhradil včas, dostal se dnem následujícím do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě výrokem I. co do částky [částka] s úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] vyhověl. Soud naopak neshledal žalobu důvodnou co do požadavku žalobkyně na zaplacení poplatků za upomínky ve výši [částka] a [částka], když žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve smyslu ust. § 118a odst. 3 OSŘ, že by sazebník žalobkyně byl pro žalovaného závazný, respektive, že by tento byl součástí pojistné smlouvy, neboť z žalobkyní předložené pojistné smlouvy ze dne [datum] tato skutečnost nevyplývá. Soud tak podanou žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím výrokem II. zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 OSŘ podle zásady úspěchu ve věci, když žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu představujícím 84 % předmětu řízení (výrok I.), neúspěšná v rozsahu představujícím cca 16 % předmětu řízení (výrok II.). Soud tak žalobkyni po odpočtu procentního neúspěchu od úspěchu přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 68 % Náklady řízení tvoří soudní poplatek [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po [částka] dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši [částka] a 3 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tedy celkem částka [částka], z čehož 68 % představuje částku [částka]. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.