11 C 240/2021-45 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku placeného vlastníkem a provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, když žalovaný dle žalobkyně provozoval v období od 29. 5. 2020 do 3. 11. 2020 vozidlo [registrační značka] se zdvihovým objemem válců od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, aniž by měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit příspěvek ve výši 7 473 Kč a dále poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč obojí se splatností ke dni 8. 2. 2021 odvozené od zaslané výzvy. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Žalovaný přitom skutečnosti v žalobě uvedené potvrdil, když uvedl, že teprve v polovině listopadu zjistil, že mu byla vypovězena pojistná smlouva. Skutečnost, zda pojišťovna přistoupila k výpovědi pojistné smlouvy odůvodněně či nikoliv, je věcí vnitřního vztahu mezi žalovaným a pojišťovnou (civilní soud nemá oprávnění do takového vztahu vstupovat a cokoliv v něm„ prošetřovat“) a nemá žádný vliv na skutečnost, že žalovaný provozoval předmětné vozidlo bez pojištění odpovědnosti. Pokud se žalovaný domnívá, že pojišťovna jednala při ukončení pojistné smlouvy v rozporu se svými povinnostmi, může se vůči ní domáhat náhrady takto vzniklé škody (př. v důsledku povinností uložených tímto rozhodnutím). Podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., pak výše denní sazby příspěvku u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí 47 Kč/den, tedy v tomto případě 7 473 Kč za uvedené období. Paušalizovaná výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek pak činí dle ustanovení § 3 citované vyhlášky 300 Kč. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada vzniklých nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 400 Kč podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání, které bylo odročeno) celkem ve výši 500 Kč dle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas na jednání, které bylo odročeno, ve výši 750 Kč dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, jízdné k jednání ve výši 1 300 Kč (při počtu účtovaných 230 km, průměrné spotřebě nafty 4,6 l [číslo] km a amortizaci dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a dále náhrady 21% DPH (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 619,50 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně.