12 C 307/2021-25 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt uvedený v bodě I. výroku rozsudku. Vznesený nárok odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] na pozemku parc.č. St. [číslo], v [katastrální uzemí], [územní celek], a podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc.č. St. [číslo], vše v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ předmětný byt“). Žalovaný jakožto nájemce užíval na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 7. 2014 uzavřené na dobu určitou od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014 předmětný byt, když dodatky [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] naposledy dodatkem [číslo] ze dne 30. 12. 2020 byla doba trvání nájemního vztahu prodloužena do 30. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla následně zájem o pokračování nájemního vztahu, výzvou odeslanou dne 10. 6. 2021 a následně předžalobní výzvou odeslanou dne 23. 7. 2021, doručenou žalovanému dne 30. 7. 2021, vyzvala žalovaného k vyklizení a předání předmětného bytu žalobkyni, což žalovaný dosud neučinil. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a občanského soudního řádu bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Na základě nájemní smlouvy uzavřené žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem dne 1. 7. 2014 byl žalovaný oprávněn užívat předmětný byt, jehož vlastníkem je žalobkyně (výpis z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], vedený [stát. instituce], k.p. [obec]), nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014. Doba trvání nájemního vztahu byla dodatkem [číslo] dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum] a naposledy dodatkem [číslo] ze dne [datum] prodloužena do 30. 6. 2021. Výzvou ze dne 23. 7. 2021, doručenou žalovanému dne 30. 7. 2021, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku nájemného a zároveň k vyklizení a předání předmětného bytu. Podle § 2292 občanského zákoníku, je nájemce povinen odevzdat byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl nájemcem předmětného bytu ve vlastnictví žalobkyně na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s prolongací doby trvání nájemního poměru do 30. 6. 2021, když žalovaný byl výzvou ze dne 23. 7. 2021, která byla doručena žalovanému dne 30. 7. 2021, vyzván k vyklizení a předání předmětného bytu, což žalovaný v rozporu s ust. § 2292 občanského zákoníku, dosud neučinil. Nájemní vztah tak skončil uplynutím doby na základě dohody účastníků ke dni [datum]. Soud tudíž podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost vyklidit byt ve lhůtě stanovené v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), a to patnácti dnů od právní moci rozsudku. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobce činí 4 500 Kč dle § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 900 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.