12 C 31/2021-71 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 23. 6. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byl sazebník právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně sjednaného úroku ve výši 17,9 % ročně spolu s poplatky dle sazebníku poplatků právní předchůdkyně žalobkyně v pravidelných šedesáti měsíčních splátkách ve výši 658,82 Kč. Úvěr byl vyplacen žalovanému dne 23. 6. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpaný úvěr řádně nesplácel, využila právní předchůdkyně žalobkyně oprávnění a pohledávky ze smlouvy o úvěru zesplatnila ke dni 20. 3. 2019. Žalovaný dosud přes výzvy žalobkyně neuhradil jistinu úvěru ve výši 16 601,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve sjednané výši z jistiny ve výši 16 601,71 Kč ode dne 13. 11. 2018 do 12. 4. 2019 v částce 1 280,43 Kč, poplatek ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru splatným v souladu se sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně, zákonný úrok z prodlení z aktuálně dlužné jistiny ode dne prodlení se splátkou úvěru až do postoupení pohledávky, tedy za období od 13. 11. 2018 do 18. 2. 2020 v částce 1 282,62 Kč. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru Expres půjčka uzavřené dne 23. 6. 2016 má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 26 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných šedesáti měsíčních splátkách ve výši 658,82 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně, spolu s poplatky dle sazebníku žalobkyně. Z transakční historie k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaný poskytnutý úvěr vyčerpal ve výši 26 000 Kč dne 23. 6. 2016, přičemž následně se následně dostal do prodlení s úhradou splátek, když od října 2018 na úvěr neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu dlužných splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 20. 3. 2019 pohledávky ze smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 21. 3. 2019. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Dluh žalovaného sestává z jistiny ve výši 16 601,71 Kč, kapitalizovaného úroku ve sjednané výši z jistiny ve výši 16 601,71 Kč ode dne 13. 11. 2018 do 12. 4. 2019 v částce 1 280,43 Kč, poplatku ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru splatným v souladu se sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně, zákonného úroku z prodlení z aktuálně dlužné jistiny ode dne prodlení se splátkou úvěru až do postoupení pohledávky, tedy za období od 13. 11. 2018 do 18. 2. 2020 v částce 1 282,62 Kč. 4. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.