12 C 32/2021-13 — Okresní soud v Chebu

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 901 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektrickou energii, přičemž za tento uskutečněný odběr byla žalobkyní vystavena faktura za období od 15. 11. 2019 do 9. 6. 2020, na níž žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně se taktéž domáhala zaplacení poplatku za odeslanou upomínku ve výši 100 Kč. Žalovaný se během řízení k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) bez jednání na základě žalobkyní předložených listin. Soud pak za situace, kdy žalovaný, kterého rovněž tíží ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ povinnost tvrzení a břemeno důkazní, v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, zjistil skutkový stav v zásadě totožný se žalobními tvrzeními. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, žalovaný tak byl povinen uhradit cenu za dodanou elektřinu. Z faktury [číslo] splatné dne [datum], je patrné, že žalobkyně za období od 15. 11. 2019 do 9. 6. 2020 vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 2 801 Kč, na níž žalovaný ničeho neuhradil. Za odeslanou upomínku žalobkyně v souladu s článkem IV. Obchodních podmínek dodávky vyúčtovala fakturou číslo [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] částku ve výši 100 Kč. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen OZ) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. V souladu s článkem IV. Obchodních podmínek dodávky pak žalovanému vznikla povinnost uhradit poplatek za odeslanou upomínku k zaplacení ve výši 100 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle § 1968 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.