12 C 374/2021-35 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byl sazebník právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 115 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně sjednaného úroku ve výši 13,20 % ročně spolu s poplatky dle sazebníku poplatků právní předchůdkyně žalobkyně v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 1 945,72 Kč, počínaje 18. 3. 2019. Úvěr byl vyplacen žalovanému dne 24. 2. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpaný úvěr řádně nesplácel, využila právní předchůdkyně žalobkyně oprávnění a pohledávky ze smlouvy o úvěru zesplatnila ke dni 21. 4. 2020. Žalovaný dosud přes výzvy žalobkyně neuhradil jistinu úvěru ve výši 108 334,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve sjednané výši z jistiny ve výši 108 334,99 Kč ode dne 18. 11. 2019 do 21. 4. 2020 v částce 6 082,24 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 108 334,99 Kč ode dne 7. 6. 2020 do 28. 1. 2021 v částce 6 975,21 Kč, poplatky v celkové výši 2 100 Kč sestávající z poplatku ve výši 600 Kč za upomínku ze dne 17. 4. 2020, ze dne 9. 3. 2020 a ze dne 30. 1. 2020 a poplatku ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru splatným v souladu se sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru [anonymizováno] půjčka uzavřené dne [datum] má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 115 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 1 945,72 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 13,20 % ročně, spolu s poplatky dle čl. III. 4. smlouvy, tedy mj. poplatkem za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč, poplatkem za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč. Z transakční historie k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaný poskytnutý úvěr vyčerpal ve výši 115 000 Kč dne 24. 2. 2019, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu dlužných splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 21. 4. 2020 pohledávky ze smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 23. 4. 2020. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Dluh žalovaného sestává z jistiny ve výši 108 334,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve sjednané výši z jistiny ve výši 108 334,99 Kč ode dne 18. 11. 2019 do 21. 4. 2020 v částce 6 082,24 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 108 334,99 Kč ode dne 7. 6. 2020 do 28. 1. 2021 v částce 6 975,21 Kč, poplatků v celkové výši 2 100 Kč sestávající z poplatku ve výši 600 Kč za upomínku ze dne 17. 4. 2020, ze dne 9. 3. 2020 a ze dne 30. 1. 2020 a poplatku ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru splatným v souladu se sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně. 4. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 4 418 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 5 540 Kč dle § 7 bod 5. AT v celkové výši 16 620 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.