20 C 145/2016-275 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou u věcně nepříslušného Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 30. 10. 2015 proti prvé žalované a proti ČR - [anonymizována tři slova] kraje jako původně druhé žalované se žalobkyně domáhala zaplacení částky 202 889 Kč s úrokem z prodlení s tím, že je vlastníkem pozemků, jež v katastru obce Moldava tvoří území přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště, na základě managementového opatření ze dne 30. 10. 2012, vydaného původní druhou žalovanou, provedla prvá žalovaná pokácení lesního porostu na ploše cca 1,96 hektaru, v důsledku čehož vznikla žalobkyni jednáním obou žalovaných škoda vyčíslená znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši odpovídající žalované částce. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2016, č. j. Ncp 408/2016–6, byla věc postoupena nadepsanému soudu jako soudu věcně a místně příslušnému. Žalobkyně posléze doplnila, že managementové opatření ze dne 30. 10. 2012 považuje za nezákonné zejména proto, že bylo vydáno v rozporu s ustanoveními zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona, když nebyl schválen plán péče pro zvláště chráněné území, nebyl dodržen postup k nakládání se zvláště chráněnými druhy rostlin a nebyla udělena výjimka ze zákazů, rostliny nebyly přeneseny na náhradní stanoviště, byla překročena stanovená plocha a šíře seče při úmyslné mýtní těžbě a byl použit nevhodný způsob seče, byla provedena těžba v porostu nedosahujícího věkové hranice 80 let, konečně v případě vydání managementového opatření bylo postupováno v rozporu se správním řádem. Poté, co soud sdělil stranám předběžný závěr o tom, že na skutkový stav hodlá rovněž aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon o odpovědnosti státu“), žalobkyně jako druhou žalovanou označila ČR – Ministerstvo životního prostředí, soud pak návrhu žalobkyně na záměnu účastníků řízení na straně druhé žalované vyhověl. Žalobkyně dále konstatovala, že vydané managementové opatření nemohla napadnout žádným řádným opravným prostředkem, neboť toto opatření neobsahovalo poučení o takové možnosti či poučení o možnosti podat správní žalobu, na vydané opatření reagovala podáním trestního oznámení a dále žádostí o náhradu škody adresovanou Ministerstvu životního prostředí ČR. Na výzvu soudu doplnila, že při realizaci managementového opatření bylo neoprávněně vykáceno minimálně 4 410 kusů kosodřeviny blatky a 490 kusů smrku ztepilého. 2. Prvá žalovaná k uplatněnému nároku s poukazem na ust. § 106 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) vznesla námitku promlčení s poukazem na to, že k podání žaloby došlo uvedeného dne 30. 10. 2015, nicméně žalobkyně již dne 31. 5. 2013 věděla o škodě, její výši a o tom, kdo za ní odpovídá, jak i patrné z Dílčího protokolu o průběhu kontroly ČIŽP Oblastního inspektorátu [obec] ze dne 17. 5. 2013, který obsahuje záznam o provedeném místním šetření na místě samém, jehož se rovněž účastnil statutární zástupce žalované [právnická osoba] s.r.o. (dříve [právnická osoba]) a zástupce vlastníka dotčených pozemků – žalobkyně, kde v rámci kontroly byla účastníkům předložena i smlouva o dílo, uzavřená mezi [anonymizována dvě slova] jako objednatelem a [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitelem. V rámci svého vyjádření prvá žalovaná s popisem na právní nástupnictví včetně přejmenovaní [právnická osoba] s.r.o., nikterak nezpochybňovala svoji pasivní věcnou legitimaci, konstatovala, že na základě smlouvy o dílo takto prvá žalovaná realizovala ochranné opatření za účelem zlepšení stavu zvláště chráněného území prořezáním a odstraněním některých nežádoucích jedinců dle zákona o ochraně přírody a krajiny, realizovaný zásah byl zcela v intencích uzavřené smlouvy, což zástupce objednatele potvrdil, prvá žalovaná dále opakovaně a stejně jako druhá žalovaná a vedlejší účastník zpochybňovala znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. 3. Druhá žalovaná k věci zejména uvedla, že není zřejmé, jaká právní povinnost měla být ze strany žalovaných porušena, jakým způsobem vznikla škoda a zda je mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody příčinná souvislost, konstatovala, že vydané managementové opatření nebylo napadeno a potažmo zrušeno v rámci řízení před správním orgánem či správním soudem, neeviduje žádnou žádost o uspokojení nároku dle zákona o odpovědnosti státu, taktéž vznesla námitku promlčení, zabývala se následně skutkovými okolnostmi vydání a samotné realizace managementového opatření s tím, že nelze jej takto hodnotit jako protiprávní jednání, připomněla, že ořezaná dřevní hmota byla žalobkyni nabídnuta k zužitkování, na což však odpovídajícím způsobem nereagovala. 4. Do řízení následně jako vedlejší účastník na straně žalované vstoupil [název vedlejší účastnice], který rovněž vznesl námitku promlčení žalovaného nároku, konstatoval, že záměr managementového zásahu byl žalobkyni jakožto vlastníkovi dotčených pozemků v předstihu oznámen s výzvou k uplatnění případných připomínek, na což však žalobkyně nereagovala, měla takto možnost se proti realizaci managementového zásahu bránit a to přesto, že forma oznámení managementového zásahu neodpovídala požadavkům při vydání individuálního správní aktu, vedlejší účastník taktéž polemizoval s tvrzením žalobkyně o neoprávněném odstranění 4 410 kusů kosodřeviny blatka a 490 kusů smrku ztepilého včetně nákladů na obnovení těchto porostů. 5. K procesní stránce věci považuje nadepsaný soud za potřebné uvést, že pokud se žalobkyně podanou žalobou domáhala nároku proti státu dle zákona o odpovědnosti státu, nicméně v rámci podané žaloby týž nárok uplatnila i vůči subjektu odlišnému od státu, zde prvé žalované, na kterou nedopadá působnost tohoto zákona, neshledal soud potřebným vyloučení řízení o takovém nároku k řízení samostatnému a takto i v intencích podané žaloby věc projednal. 6. Soudem byl po provedeném dokazování z dále popsaných písemných důkazních prostředků zjištěn skutkový stav, spočívající předně v tom, že podáním ze dne 30. 10. 2012, jednací [číslo] [spisová značka], nazvaným jako„ Managementové opatření na území přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště – oznámení“ oznámil s poukazem na ust. § 68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, [anonymizována čtyři slova] žalobkyni, že v období listopadu až prosince uvedeného roku 2012, případně v období března až dubna roku 2013 bude na předmětném území probíhat managementové opatření, spočívající v odstranění kleče na ploše, která v roce 1994 vyhořela a v posledních letech se zde opět začaly ve větší míře objevovat výmladky kleče o výšce do 1 m, kdy zarůstání plochy vřesoviště a aktivního vrchoviště klečí je pro předmět ochrany přírodní rezervace nežádoucí a je proto třeba provést její odstranění, v příloze oznámení byl takto zaslán žalobkyni zákres lokality zásahu. Součástí managementového opatření je rovněž konstatování, že dřevní hmotu bude nutné z plochy odstranit, případně ji využít k zazemnění odvodňovacích kanálů na území rezervace, žalobkyně byla současně vyzvána, aby v případě zájmu o zužitkování této pořezané dřevní hmoty, případně o provedení zásahu vlastními silami či v případě jakýchkoliv jiných připomínek k tomuto záměru toto sdělila [anonymizováno] úřadu [anonymizováno] kraje do 7 dnů od obdržení oznámení, jež bylo, jak vyplývá z výpisu z datové schránky, doručeno žalobkyni dne 2. 11. 2012. Na základě smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2012, uzavřené mezi [anonymizována čtyři slova] jako objednatelem a [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitelem měl tento provést dílo spočívajícím v odstranění náletových dřevin (kleče) na území přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště tak, že měly být odstraněny výmladky kleče (nezapojený porost) o výšce cca 1 m a měl být odstraněn zapojený porost kleče o výšce nad 1 m, byl stanoven termín pro provedení opatření do 7. 12. 2012. Vycházeje z Protokolu o předání/převzetí díla nebo jeho části, bylo sjednané dílo zhotovitelem předáno objednateli dne 27. 11. 2012. Způsob realizace díla vyplývá z úředních záznamů o podaném vysvětlení, učiněných v řízení vedeném u Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, územní odbor [obec], pod č. j. KRP [číslo] 2012, kde zejména [jméno] [příjmení] a dílem též [jméno] [jméno] uvedli, že započali práci na díle dne 15. 11. 2012, kdy započali prořezávat danou kleč, takto pracovali asi po dobu 4 dnů a vyřezali plochu o rozloze cca 2 hektarů, část větví byla spálena. Výzvou ze dne 23. 4. 2013 jmenovaný Krajský úřad vyzval žalobkyni k šetrnému odklizení pořezané dřevní hmoty s tím, že pokud tak neučiní, bude tato odklizena prostřednictvím smluvního zhotovitele a využita k zazemnění odvodňovacích kanálů na území rezervace či spálena, žalobkyně na tuto výzvu reagovala dopisem doručeným úřadu dne 30. 4. 2013, v rámci kterého sdělila, že z důvodu probíhajícího policejního vyšetřování a zpracování znaleckých posudků není možné, aby v této době byla pořezaná dřevní hmota odstraň