8 C 494/2020-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] se sídlem na [země] (dále jen„ původní věřitel“), a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 4. 10. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 26 920 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 4. 2. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [název webové stránky], na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž byl identifikován variabilním symbolem [číslo]. Žalovaným nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z důkazů předložených žalobkyní a provedených při jednání soudu (smlouva o revolvingovém úvěru (nepodepsaná), loan application info, standardní informace o spotřebitelském úvěru [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], platební informace ke splácení dluhu vyhotovený [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], oznámení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] o postoupení pohledávky ze dne 9. 3. 2020, žalobkynina předžalobní výzva ze dne 9. 3. 2020, podací lístek ze dne 9. 3. 2020, sdělení [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] o vlastnictví účtu ze dne 29. 9. 2020, potvrzení The Pay o transakci dne 21. 10. 2019) nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] se sídlem na [země], uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o revolvingovém úvěru, když pod listinou téhož jména chybějí podpisy obou stran a podepsána není ani listina„ loan application info“. Prokázáno je jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici některé osobní údaje žalovaného, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že tyto údaje poskytla právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný. Nelze dovodit vůli žalovaného uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Dále žalobkyní nebylo prokázáno, jak konkrétně prověřila její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní (k tomu zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci [právnická osoba] GK sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, dále například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 v řízení sp. zn. 22 Co 221/2019, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 64 Co 252/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Prokázáno naopak bylo poskytnutí částky 10 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně dne 21. 10. 2019 na bankovní účet č. [bankovní účet], který patřil v rozhodné době žalovanému. 4. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí konkrétní částky žalovanému, soud žalobě ve vztahu k této částce vyhověl, protože přijetím uvedené částky bez právního důvodu se žalovaný ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a následně vůči žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat. Protože je se žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení ocitl v prodlení, má žalobkyně dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo též na úrok z prodlení. Ve zbytku soud žalobu zamítl. 5. Ve věci měl větší míru úspěchu žalovaný, jemuž tak vzniklo dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), na náhradu poměrné části nákladů řízení. Protože však žalovaný byl po celé řízení pasivní, žádné náklady mu nevznikly a soud proto rozhodl, že účastníci vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení nemají.