8 C 73/2021-47 — Okresní soud v Chebu

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný dne 11. 4. 2019 byl žalovaný příslušníky Policie České republiky dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice [název zdravotnického zařízení] [anonymizována dvě slova] v [obec] Náklady převozu služebním vozidlem na trase [obec] – [obec] – [obec] o délce 41 km byly vyčísleny na částku 269 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván, neuhradil však ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>Žalobce a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> <i>Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soud má za prokázané, že dne 11. 4. 2019 byl žalovaný příslušníky Policie České republiky dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice [název zdravotnického zařízení] [anonymizována dvě slova] v [obec], a to poté, kdy hlídka policie byla třetí osobou přivolána k řešení konfliktu a orientační dechovou zkouškou zjistila, že žalovaný je pod vlivem alkoholu, kdy má 2,67 promile alkoholu v krvi. Náklady převozu služebním vozidlem na trase [obec] – [obec] – [obec] o délce 41 km, spočívající v nákladech na pohonné hmoty a amortizaci, byly vyčísleny na 269 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvami ze dne 23. 9. 2019 a ze dne 20. 7. 2020, neuhradil však ničeho. Žalovaný byl dle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, povinen podrobit se vyšetření a pobytu na záchytné stanici. Dopravu do záchytné stanice zajistil ve smyslu § 89c odst. 1 téhož zákona žalobce. Protože byla prokázána přítomnost alkoholu u žalovaného, vznikla mu povinnost dle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradit žalobci náklady na svoji dopravu do protialkoholní záchytné stanice. Žalovaný se dostal vůči žalobci do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobci proto vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 100 Kč v celkové výši 200 Kč, neboť v daném případě podle § 1 vyhlášky byl žalobce účastníkem, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 OSŘ a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce. Žalobcem je v této věci stát – Česká republika, která je zastoupena svou organizační složkou, z toho důvodu je dle § 11 odst. 2, písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZSOP“), osvobozen od placení soudních poplatků. Poplatníkem je tedy podle § 2 odst. 3 ZSOP žalovaný, jemuž poplatková povinnost vznikla na základě § 4 odst. 1 písm. i) ZSOP. Nutno dodat, že soud od žalovaného obdržel dne 28. 5. 2021 platbu částky 1 000 Kč jako úhrady soudního poplatku. Žalovaný tak zřejmě reagoval na platební rozkaz, který mu tuto povinnost ukládal, ale který byl následně pro nedoručení žalovanému zrušen. Protože povinnost zaplatit soudní poplatek vzniká v tomto případě až pravomocným rozhodnutím soudu, které takovou povinnost ukládá, soud o povinnosti žalovaného rozhodl s tím, že na úhradu této povinnosti bude po právní moci výroku použita žalovaným již zaplacená částka.