9 C 317/2021-46 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po vyzkoušení. Žalobkyně má s těmito vybranými e-shopy uzavřenu rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Smlouvu o předfinancování lze uzavřít prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách e-shopů. Na jejím základě se žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní Smlouvu [název smlouvy] [anonymizována tři slova] Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky. Na základě této Smlouvy byla žalovanému zřízena služba [název služby] [anonymizována dvě slova], přičemž dle čl. 1 smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 30 000 Kč. Žalovaná využila služeb v celkové ceně 4 921 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Dle obchodních podmínek vzala žalovaná na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalované vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti a v případě prodlení má žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení. Žalobkyni tak vznikla pohledávka ze smlouvy, která byla žalobkyní vyčíslena celkem na 6 147,50 Kč. Tato částka zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 4 921 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 226,50 Kč. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tedy od 16. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 18. 5. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, vycházel soud z tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků. 5. Po provedeném dokazování z žalobkyní předložených listinných důkazů – smlouva k službě [název služby] [anonymizováno], obchodní podmínky, ceník, výstup z interního systému žalobkyně, objednávky na [webová adresa] z 27. 11. 2019, objednávky na [webová adresa] z 27. 11. 2019 a 28. 11. 2019 a 2. 12. 2019, e-mailové výzvy, předžalobní výzva včetně podacího archu – dospěl soud k závěru, že podaný návrh není důvodný. S ohledem na žalobní tvrzení se soud zabýval nárokem na zaplacení částky 4 921 Kč a poplatku za prodlení ve výši 1 226,50 Kč, nicméně žalobkyně v řízení neprokázala ani uzavření uvedené smlouvy, neboť přestože žalobkyně předložila vyhotovení smlouvy ke službě [název služby] [anonymizováno], pak o smlouvu nejde, neboť nebylo dosaženo smluvního konsensu, když dokument není podepsán žalovanou, jakožto druhou smluvní stranou, když její podpis nemá soud za prokázaný ani z žalobkyní předloženého výstupu z jejího interního systému. Nejde tedy zjevně o výsledek společné shodné vůle stran, nicméně ke smluvnímu konsensu mohlo dojít i jinak, př. elektronicky, ústně či konkludentně, což může být pro strany praktické, nicméně nezbavuje to žádnou ze stran povinnosti bezpečně prokázat smluvní konsensus a jeho úplný obsah. Podmínky k [název služby] [anonymizováno] přitom v čl. 4, čl. 6, čl. 7 či čl. 8 předpokládají jistý mechanismus uzavírání smlouvy. Žalobkyně však skutečnosti rozhodné z hlediska uzavření smlouvy (tedy zřízení [název služby] [anonymizováno] žalovanou, ověření její identifikace, v neposlední řadě ověření její úvěruschopnosti, ověření bankovního účtu, uzavření smlouvy) neprokázala. Žalobkyně tak neprokázala, že by žalovaná uzavřela s žalobkyní jí tvrzenou smlouvu, akceptovala tvrzené podmínky splácení, včetně akceptace poplatků za prodloužení splatnosti či porušení sjednaných podmínek. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že by to byla právě žalovaná, kdo učinil objednávky na internetovém obchodě [webová adresa] a [webová adresa], stejně jako že by to byla žalovaná, komu bylo na základě těchto objednávek poskytnuto jakékoliv plnění (že by osobně převzala objednané zboží, přestože to má žalobkyně výslovně uvedeno v obchodních podmínkách čl. IV odst. 1.). Stejně tak žalobkyně neprokázala, že za žalovanou uhradila kupní cenu jí objednaného zboží. 6. O všech neúplnostech v tvrzeních a nutnosti předložit či označit důkazy ve shora uvedeném rozsahu byl soud připraven žalobkyni ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), připraven poučit, včetně poučení o tom, že nebude-li prokázáno uzavření smlouvy, učinění objednávky a uhrazení kupní ceny, soud žalobu zamítne. O možnost vyslechnout toto poučení a výzvu k doplnění a adekvátně na ně procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí při jednání soudu připravila. Z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní o tom, že žalovaná skutečně podepsala a tím i uzavřela smlouvu o službě [název služby] [anonymizováno] a seznámila se s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a následně učinila objednávky u předmětných internetových obchodů, a na základě těchto jí byla poskytnuta plnění a o tom, že žalobkyně uhradila kupní cenu za zboží namísto žalované, soud žalobu zcela zamítl. 7. Žalobě pak nemohlo být vyhověno ani zčásti z titulu bezdůvodného obohacení, k němuž by došlo, pokud by bylo prokázáno, že žalobkyně plnila za žalovanou její závazky. Žalobkyně však neprokázala ani to, že by předmětné objednávky učinila žalovaná, že by žalované bylo poskytnuto jakékoliv plnění, tj. že by žalovaná osobně převzala objednané zboží, a že by žalobkyně komukoliv cokoliv za žalovanou hradila. 8. Výrokem II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšná byla žalovaná. Náhrada nákladů by tedy měla připadnout žalované, na jejíž straně soud jejich vznik neshledal.