10 C 201/2022-60 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby z exekuce prodejem movitých věcí povinného byly vyloučeny položky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že movité věci jsou ve vlastnictví žalobce, když tento navrhl bezprostředně poté, co se o soupisu věcí dozvěděl, jejich vyškrtnutí ze soupisu s tím, že k tomuto svému tvrzení předložil soudnímu exekutorovi nájemní smlouvu, jejíž součástí je specifikace movitého zařízení bytu, který měla povinná v nájmu a který je ve vlastnictví žalobce. Usnesením soudního exekutora čj. 203 Ex 14811/17-39 ze dne 2. 5. 2022 byl návrh žalobce na vyškrtnutí movitých věcí dle odst. I. této žaloby, které byly pojaty do soupisu movitých věcí dne 16. 2. 2022 na podkladě exekučního příkazu čj. 203 Ex 24811/17-14 ze dne 4. 10. 2017, zamítnut. S ohledem na zamítnutí návrhu žalobce na vyškrtnutí věcí ze soupisu podal žalobce tuto žalobu a současně požádal o přiznání náhrady nákladů řízení v dané věci. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že předpokládá, že soudní exekutor provedl soupis výše uvedených movitých věci v souladu se zákonem, přičemž k podrobnostem nemá přístup. Žalovaná rovněž neobdržela kopii nájemní smlouvy, kterou žalobce předkládá jako důkaz pro svá tvrzení. Žalovaná navrhla, aby soud o meritu věci rozhodl podle předložených důkazů a svého uvážení s tím, že nesouhlasí s nárokem žalobce na náhradu nákladů řízení. 3. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že Okresním soudem v Chebu je pod sp. zn. 24 EXE 11863/2017 vedena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné [právnická osoba], Jiné reg. č. C [číslo], proti povinné [celé jméno svědkyně], [rodné číslo], bytem [adresa svědkyně]. Povinná byla nájemnicí bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parc. č. st. [číslo]. [příjmení] této bytové jednotky byl žalobce, když v současnosti došlo k prodeji bytové jednotky. Soupis movitých věcí byl proveden ve shora specifikované bytové jednotce, kterou v předmětné době povinná užívala a to z titulu smlouvy o nájmu bytu ze dne 18. 10. 2021. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu Přerov, [ulice a číslo], a to na podkladě exekučního příkazu čj. 203 Ex 24811/17-14 ze dne 4. 10. 2017. Na základě pověření, které vydal Okresní soud v Chebu dne 27. 6. 2017, čj. 24 EXE 11863/2017-9, kterým byla nařízena exekuce podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Chebu čj. 20 C 212/2016-16 ze dne 26. 1. 2017, provedl dne 16. 2. 2022 soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [exekutorský úřad], [ulice a číslo], a to na podkladě exekučního příkazu čj. 203 Ex 24811/17-14 ze dne 4. 10. 2017, soupis movitých věcí. 4. Žalobce nesouhlasil s provedením exekuce prodejem movitých věcí pojatých do soupisu z důvodu, že jde o movité věci v jeho výlučném vlastnictví. Žalobce podal návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu. O tomto návrhu rozhodl soudní exekutor usnesením exekutora čj. 203 Ex 24811/17-39, ze dne 2. 5. 2022 tak, že návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu zamítnul. Rozhodnutí o zamítnutí je odůvodněno tím, že z předložených listin nevyplývá, že by žalobce byl vlastníkem movitých věcí uvedených a proto dospěl soudní exekutor k závěru, že vlastnické právo povinného k zamítnutým položkám nebylo vyvráceno. Současně uvedl, že vlastnické právo navrhovatele je možné, nicméně prověřování skutečností na základě příslušných listin vyžaduje potřebu většího a obsáhlejšího prokazování. 5. Žalobce v souladu s ustanovením § 68 odst. 4) zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád podal žalobu na vyloučení věci podle § 267 z. č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, když žaloba byla u soudu podána dne 3. 6. 2022, tedy ve lhůtě. <i>6. Podle § 267 odst. 1 OSŘ právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.</i> 7. Soud po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu § 132 OSŘ dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že byla nařízena exekuce, při které byly postiženy předmětné movité věci. Z provedených důkazů, včetně výslechů svědků [celé jméno svědka], [jméno] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], ovšem jednoznačně vyplývá, že tyto věci byly a jsou ve výlučném vlastnictví žalobce. K těmto věcem má tedy žalobce právo nepřipouštějící exekuci, proto soud žalobě vyhověl a tyto věci podle § 267 odst. 1 OSŘ vyloučil z exekuce vedené proti povinné [celé jméno svědkyně], Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. 24 EXE 11863/2017, k uspokojení pohledávky oprávněné [právnická osoba], Jiné reg. č. C [číslo], vedenou soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobce měl ve věci plný úspěch a zároveň nebyly soudem shledány důvody zvláštního zřetele, pro které by bylo možné aplikovat § 150 OSŘ. Žalobce se domáhal vyloučení věcí z exekuce již v řízení před soudním exekutorem. Vzhledem k tomu, že soud pak excindační žalobě vyhověl právě na základě důkazů (vyjma výslechu svědků a jedné účtenky), které žalobce předkládal již v řízení před soudním exekutorem, pak není možné, aby žalovaná zavinila žalobci vznik nákladů řízení. V daném případě není nespravedlivé, aby žalobce, který důvodně hájil svá práva nebo právem chráněné zájmy obdržel náhradu nákladů, které při této ochraně účelně vynaložil. Z judikatury obecně vyplývá, že hlavní zásadou, která v řízení o vylučovací žalobě ovládá rozhodování o nákladech řízení, je právě zásada úspěchu ve věci vyjádřená v ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ. Nelze přitom akceptovat tvrzení oprávněné, že soudní exekutor provedl soupis movitých věcí v souladu se zákonem, přičemž k podrobnostem nemá přístup. V daném případě soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 400 Kč Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna zástupce žalobce, který je advokátem činí 7 500 Kč za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání u OS v Chebu dne 21. 9. 2022) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce. 9. Žalobce soudu dále uhradil zálohu na náklady spojené s výslechem svědků [celé jméno svědka], [jméno] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že tyto náklady nebyly spotřebovány, vrátí se po právní moci tohoto rozsudku žalobci.