10 C 39/2021-104 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 8. 2. 2021 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, s tím, že smlouvou o postoupení předmětné pohledávky ve výši 2 900 000 Kč ze dne 2. 7. 2013, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným, nedošlo k singulární sukcesi práv žalobkyně, jako věřitele, na žalovaného. Samotný úkon je tak dle jejího názoru absolutně neplatný. 2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí podané žaloby v celém jejím rozsahu a odkázal na četnou judikaturu soudu vyšších instancí v dané věci. 3. Následně bylo toto řízení přerušeno a to do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp.zn. 15 C 91/2019. 4. Soudkyně přípisem ze dne 10. 1. 2022 zaslaným žalobkyni, poukázala na rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 91/2019, jenž potvrdil Krajský soud v Plzni pod č. j. 13 Co 82/2021-113, a zejména stanoviska, v něm uvedená. Zejména odkázala na stanovisko Krajského soudu v Plzni, ve kterém se uvádí:„ Pokud následně [celé jméno žalobkyně] namítla absolutní neplatnost smlouvy o postoupení pohledávek a v insolvenčním řízení se domáhala, aby se opětovně stala věřitelem pohledávky přihlášené pod pořadovým [číslo] do insolvenčního řízení dlužníka [jméno] [příjmení], vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], byl tento návrh pravomocně zamítnut usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 9. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 1. 2019, č. j. [spisová značka]. Tím došlo ke konečnému řešení účastenství v daném insolvenčním řízení ohledně předmětných pohledávek a v insolvenčním řízení ve vztahu k nim nadále vystupoval [celé jméno žalovaného]. Uvedený procesní stav z insolvenčního řízení nelze zvrátit určovací žalobou, jak byla podána v nyní vedeném občanskoprávním řízení. I v případě, pokud by žalobkyně (hypoteticky) byla v tomto řízení úspěšná, nedošlo by ke změně účastenství v insolvenčním řízení, neboť žalobkyní sledovaný výsledek v projednávané věci nemůže mít nijaký právní přesah do insolvenčního řízení. Uvedené, kromě jiného, znamená, že žalobkyně ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. neměla naléhavý právní zájem na vedení této určovací žaloby.“ 5. Žalobkyně, na základě výše uvedeného přípisu, vzala přípisem doručeným soudu dne 25. 1. 2022 svoji žalobu v celém rozsahu zpět. 6. Žalobkyně tak vzala žalobu zpět ještě předtím, než ve věci soud začal jednat a proto soud rozhodl podle § 96 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) a řízení zastavil. Protože byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 OSŘ). 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 OSŘ, neboť řízení bylo zastaveno z důvodu na straně žalobkyně. Náklady řízení tvoří paušální náhrada hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ 2 x 300 Kč, v souladu s vyhláškou č. 254/2015 ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Úkony sestávají z vyjádření žalovaného z 15. 4. 2021 k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 23. února 2021 týkající se předběžného opatření a z vyjádření žalovaného ze dne 1. 6. 2021 k samotné žalobě. Náklady soud přiznal v souladu s vyúčtovanou náhradou nákladů řízení žalovaným. Povinnost uhradit náklady řízení má žalobkyně dle § 149 odst. 3 OSŘ k rukám žalovaného. 8. Žalobkyni se v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nevrací část zaplaceného soudního poplatku za řízení, když soudní poplatek byl zaplacen ve výši 1 000 Kč a vrací se snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, protože řízení bylo zastaveno před prvním jednáním a nezbývá tak žádné částky, kterou by bylo možné žalobkyni vrátit.