11 C 143/2022-35 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou nejprve domáhala po žalované zaplacení částky 131 767,80 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi ní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření úvěrové smlouvy [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných splátkách ve výši 5 829 Kč měsíčně spolu s úrokem ve výši 6,9 % ročně a dále spolu s poplatkem za přistoupení k pojištění ve výši 291 Kč měsíčně. Žalovaná ovšem převzaté závazky řádně a včas nehradila, proto úvěrující přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 4. 12. 2020. Žalobkyně se tak v řízení po žalované domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 131 767,80 Kč, úroku z úvěru kapitalizovaného ke dni 13. 12. 2021 ve výši 2 264,81 Kč a dále ve sjednané výši od 14. 12. 2021 do zaplacení a také zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny o d [datum] do zaplacení. Podáním ze dne 3. 5. 2022 přistoupila žalobkyně k částečnému zpětvzetí žaloby s tím, že žalovaná po podání žaloby uhradila 138 619,18 Kč, které žalobkyně započetla nejprve na celou jistinu a posléze na příslušenství. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 5. 5. 2022 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i čerpání úvěru ze strany žalované. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru ve výši 6,9 % ročně. Bylo tak na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaná však zůstala v řízení nečinná, naopak na uplatněnou pohledávku částečně plnila, soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku úrokového příslušenství. Zde nutno uvést, že žalobkyně v částečném zpětvzetí nereflektovala zcela rozsah plnění žalované, neboť pokud žalovaná uhradila částku 138 619,18 Kč, která byla započtena v prvé řadě na uplatněnou jistinu, pak na příslušenství připadalo uhrazených 6 851,38 Kč. Při výpočtu z jistiny 131 767,80 Kč od doby žalobního požadavku (14. 12. 2021, resp. 23. 12. 2021) do doby úhrady žalované (27. 4. 2022) činí dlužné příslušenství na úroku částku 3 362,79 Kč a na úroku z prodlení částku 3 752,67 Kč Celkem tak nárok z příslušenství činil 9 380,27 Kč (při zohlednění kapitalizovaného úroku ve výši 2 264,81 Kč), tedy při zohlednění úhrady žalované ve výši 6 851,38 Kč činí nárok žalobkyně na neuhrazené příslušenství 2 528,89 Kč, které soud žalobkyni přiznal (výrok I.). Naopak ve zbytku musel soud žalobu zamítnout, kdy v tomto se promítá jednak nesprávný výpočet příslušenství provedený žalobkyní, jednak neúplné zpětvzetí žaloby ze dne 3. 5. 2022, ve které bylo příslušenství vzato (neúplně) zpět pouze za období od 28. 4. 2022 do zaplacení a pouze za tuto dobu bylo řízení následně soudem zastaveno. V rozsahu částečného zamítnutí žaloby jde tedy především o nápravu neúplnosti zpětvzetí, ovšem zčásti i o nápravu nesprávného výpočtu příslušenství. Jelikož se plnění žalované dle smlouvy primárně započítávalo na úroky z úvěru (čl. 3 úvěrové smlouvy), odpovídá přiznaná pohledávka dlužnému úroku z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšné žalované, když neúspěch žalobkyně se týkal toliko poměrně nepatrné části předmětu řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 054 Kč, kdy původně zaplacený soudní poplatek byl v převážné části (v částce 4 217 Kč) usnesením nadepsaného soudu ze dne 5. 5. 2022 žalobkyni vrácen, odměny zástupce žalobkyně ve výši 25 520 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a dále její následné částečné zpětvzetí podáním z 3. 5. 2022) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za čtyři úkony právní služby celkem ve výši 1 200 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 5 611,20 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.