11 C 166/2022-20 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření dodatku [číslo] (úvěrová smlouva č. [anonymizováno]) k rámcové smlouvě o zřízení běžného účtu žalovanému, na jehož základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 1 090 Kč (posléze ve výši 334 Kč) spolu s úrokem z úvěru ve výši 15,9 % ročně. Jelikož však žalovaný od listopadu 2021 své závazky řádně a včas neplnil, úvěrující veškeré závazky žalovaného z úvěrového vztahu ke dni 17. 1. 2022 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 10 684,73 Kč a příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku za období od 1. 5. 2020 do 16. 1. 2022 ve výši 955,99 Kč, dále ve výši 15,9 % ročně z dlužné jistiny od 17. 1. 2022 do 16. 2. 2022 a ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 17. 2. 2022 do zaplacení a v podobě úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 27. 1. 2022 do zaplacení (nárok 1). Dále žalobkyně uvedla, že mezi ní a žalovaným došlo dne 31. 3. 2018 k uzavření dodatku [číslo] (úvěrová smlouva č. [anonymizováno]) k rámcové smlouvě o zřízení běžného účtu žalovanému, na jehož základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 2 183 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,9 % ročně. Jelikož však žalovaný od listopadu 2021 své závazky řádně a včas neplnil, úvěrující veškeré závazky žalovaného z úvěrového vztahu ke dni 17. 1. 2022 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 103 935,59 Kč a příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku za období od 11. 5. 2020 do 16. 1. 2022 ve výši 7 341,39 Kč, dále ve výši 8,9 % ročně z dlužné jistiny od 17. 1. 2022 do 14. 2. 2022 a ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 15. 2. 2022 do zaplacení a v podobě úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 27. 1. 2022 do zaplacení (nárok 2). Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] je patrné, že mezi účastníky došlo k založení vztahu z běžného účtu. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě je zřejmé, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách po 1 090 Kč vč. úroku ve výši 15,9 % ročně, přičemž dodatkem [číslo] došlo ke změně výše splátek. Čerpání úvěru ve výši 50 tis. Kč pak bylo prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě je zřejmé, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách po 2 183 Kč vč. úroku ve výši 8,9 % ročně. Čerpání úvěru ve výši 150 tis. Kč pak bylo prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy strany učinily obchodní podmínky, podle kterých byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení celé jistiny úvěru s příslušenstvím či od smlouvy odstoupit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy. K zesplatnění závazků z obou úvěrových smluv došlo ke dni 17. 1. 2022, jak se podává z výzvy k zaplacení dluhu. <i>Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Na základě shora uvedených důkazních listin lze uzavřít, že žalobkyně prokázala sjednání platných úvěrových smluv dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se žalovaným a současně i postupné vyplacení obou úvěrů žalovanému. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že vyčerpané úvěry splatil, případně je splatil ve větším rozsahu, než odpovídá uplatněné jistině úvěru. Žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný, soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny obou úvěrů vyhověl a přiznal žalobkyni též úrok ve sjednané výši a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 586 Kč a dále paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za dva úkony ve výši 600 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 a dále § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.