11 C 341/2022-16 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 626 078 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 7 595 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 7,9 % ročně, který byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna připisovat k jistině úvěru. Jelikož však žalovaný své závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas neplnil, žalobkyně veškeré závazky žalovaného z úvěrového vztahu ke dni 29. 9. 2021 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 569 981,94 Kč, dále úroku z úvěru kapitalizovanému za dobu od 29. 9. 2021 do 23. 5. 2022 ve výši 28 917,44 Kč a dále ve sjednané výši z dlužné jistiny do zaplacení a dále úroku z prodlení kapitalizovanému za dobu od 29. 9. 2021 do 23. 5. 2022 ve výši 24 493,32 Kč a dále úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem obou stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z doložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne [datum] je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 626 078 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 7 595 Kč, včetně úroku ve výši 7,9 % ročně a současně pak zaplatit poplatek za přistoupení k pojištění schopnosti splácet. Podle čl. 3 smlouvy se pak splatné úroky stávaly dle dohody stran součástí jistiny. V případě prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce anebo s úhradou více než dvou splátek byla úvěrující oprávněna přistoupit k zesplatnění celého úvěru (čl. 8 úvěrové smlouvy), jak se posléze stalo dopisem žalobkyně ze dne 29. 9. 2021. Čerpání úvěru v souladu s úvěrovou smlouvou a v celé sjednané výši pak bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného. Z doložené platební historie a výpisu z úvěrového účtu jsou patrné jednotlivé transakce proběhlé na úvěrovém účtu, včetně vývoje úročení a účtovaných poplatků. <i>Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru žalovanému. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru, který byl dle ujednání stran přičítán k dlužné jistině úvěru. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru, sjednaným poplatkům a sjednanému úroku vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný své závazky neplnil, a proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním přistoupila k zesplatnění celé jistiny úvěru. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 22 800 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 31 740 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 6 854,40 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů částku 62 294,40 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně.