11 C 443/2021-24 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou po jejím částečném zpětvzetí domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se jako držitelka televizního přijímače stala poplatníkem televizního poplatku, nicméně za měsíce únor 2020 až prosinec 2020 žalovaná svou povinnost nesplnila a televizní poplatky neuhradila řádně a včas, kdy tyto uhradila teprve po podání žaloby, přičemž žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 27. 10. 2021. <i>Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o poplatcích“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 7 odst. 2 zákona o poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona o poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> V dané věci má soud za prokázané, že žalované vznikla přímo ze zákona povinnost hradit každý měsíc televizní poplatek ve výši určené v § 6 zákona o poplatcích, přičemž povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně zaplacení takového poplatku, případně ohledně jiných právně významných skutečností zpochybňujících uplatněný nárok žalobkyně, spočívá na žalované, která v průběhu řízení televizní poplatky uhradila. S ohledem na to soudu vyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení dle požadavku žalobkyně ode dne následujícího po zákonem stanovené splatnosti každé jednotlivé platby televizního poplatku do 27. 10. 2021. Nárok na úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud žalovaná požadovala o povolení plnění ve splátkách, pak této žádosti soud nemohl vyhovět již z toho důvodu, že žalovaná žádným způsobem nevylíčila a nedoložila své nepříznivé majetkové a sociální poměry. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle ustanovení § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 1 973 Kč, odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku a dále odměně advokáta za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí) ve výši 1 000 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarifu, paušální náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a také náhradě DPH ve výši 273 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.