11 C 65/2022-36 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření úvěrové smlouvy, která byla uzavřena elektronicky prostřednictvím portálu [webová adresa] a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč ve 24ti měsíčních splátkách. Dále se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému specifické služby ve formě tzv. Bezpečné splátky za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně a dále poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, zatímco žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu 500 Kč za každý případ prodlení s úhradou dlužné splátky a dále jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % nesplacené jistiny a úroků v případě zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného. Žalobkyně se tak v řízení po žalovaném domáhala uhrazení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, pěti poplatků za tzv. Bezpečnou splátku vyúčtovaných v březnu až červnu 2021 celkem ve výši 495 Kč, pěti poplatků za tzv. SMS servis vyúčtovaných v březnu až červnu 2021 ve výši 245 Kč, úhrady smluvních pokut vyúčtovaných v celkové výši 2 196 Kč (sestávajících z pokuty za prodlení s úhradou splátek v dubnu a v červnu 2021 ve výši 1 000 Kč a dále z jednorázové pokuty při zesplatnění ve výši 1 196 Kč), úhrady nesplaceného úroku za dobu trvání úvěrového vztahu v kapitalizované výši 1 960 Kč a konečně úhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se žádná ze stran nedostavila. Provedeným dokazováním lze mít za prokázané založení závazkového vztahu z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] mezi účastníky, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal uhradit ve 24ti měsíčních splátkách v proměnlivé výši spolu s úrokem ve výši 49,20 % ročně, který však byl stanoven pevnou částkou, kdy od deváté splátky se již jistina neúročila, kdy uvedené plyne z doložené elektronické verze úvěrové smlouvy ve spojení s doloženými potvrzeními o provedených platbách, z nichž je zřejmé, že částka úvěru byla čerpána na účet žalovaného. Touto smlouvou se dále žalovaný zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a k úhradě poplatků za čerpané služby„ Bezpečná splátka“ a„ SMS servis“ ve výši 99 Kč, resp. 49 Kč měsíčně, jejichž smyslem bylo odložení splátek úvěru a informování a stavu úvěru za sjednaných podmínek. Stejné skutečnosti pak plynou též z doloženého sazebníku. V případě prodlení s úhradou sjednané splátky vznikalo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 500 Kč, v případě prodlení odůvodňujícího zesplatnění celého úvěru pak právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z nezaplacené jistiny s úrokem, přičemž kromě toho docházelo dle smlouvy také k přirůstání úroků k dlužné jistině. Úvěrující byla přitom dle smlouvy oprávněna zesplatnit celý závazek z úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou dvou a více splátek či s úhradou jedné splátky po dobu delší tří měsíců. Dopisem ze dne 27. 6. 2021 pak žalobkyně prokázala zeplatnění celého úvěru. Na druhou stranu soud nemá za prokázané tvrzené„ účelně vynaložené náklady“ ve výši 560 Kč, neboť žádný důkaz takové konkrétní výše vynaložených nákladů nebyl ani navržen, ani podán. Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve sjednané době. Současně žalobkyně prokázala ujednání stran a vznik povinnosti žalovaného uhradit sjednaný úrok, dále poplatky za poskytované služby, ale také povinnost žalovaného k úhradě sjednaných smluvních pokut za prodlení s plněním peněžitých závazků žalovaného. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům založeným na úvěrové smlouvě vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, úroků, sjednaných poplatků a smluvních pokut, a též vč. úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru. Naopak soud nemohl žalobě vyhovět v rozsahu uplatněných nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 560 Kč, jelikož takový nárok postrádá oporu v platném právu, jestliže nebyl v konkrétní podobě, tedy stanovením určité výše, založen ani ve smlouvě stran, ani jej nezná platná právní úprava. Žalovanému nelze přičítat k tíži důsledky vlastního rozhodnutí úvěrující o své vůli generovat náklady bezvýsledného„ vymáhání“ splnění povinnosti žalovaným. Ostatně svou povahou jde spíše o neurčitým způsobem sjednanou (další) smluvní pokutu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož soud přiznal převážně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, kdy žalobkyně byla v předmětu řízení úspěšnou z 96 %, proti jí náleží náhrada 92 % podílu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif a paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH. Celková výše nákladů na straně žalobkyně tak činí 2 252 Kč, přičemž při podílu 92 % soud žalobkyně přiznal celkově částku náhrady ve výši 2 072 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.