12 C 393/2022-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalované zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] (dále také„ smlouva o úvěru“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky banky (dále jen„ VOP“), Produktové podmínky a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem 21,90 % ročně a uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle smlouvy a dalšími bankovními službami dle Ceníku produktů a služeb. Žalovaná porušila svoji povinnost splácet úvěr řádně a včas. Banka tak využila smluvního oprávnění a úvěr prohlásila za splatný ke dni 7. 2. 2022. Pohledávka banky z tohoto smluvního vztahu byla postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], jež následně pohledávku postoupila žalobkyni, která se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 848,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 360,17 Kč vypočteného z aktuální dlužné částky za období od 31. 3. 2021 do 28. 2. 2022 se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně, sjednaného úroku ve výši 21,90 % ročně a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 18 848,66 Kč za dobu od 15. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud v dané věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin poté, co s tímto postupem obě strany souhlasily. 4. Ze Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. [číslo] uzavřené elektronickými prostředky na dálku dne [datum] má soud za prokázané, že banka uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě níž se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 20 000 Kč, a to ve formě možnosti přečerpání na běžném účtu číslo [bankovní účet], žalovaná se zavázala vrátit bance vyčerpané finanční prostředky a uhradit úrok ve výši 21,90 % ročně a poplatky sjednané ve smlouvě a Ceníku produktů a služeb. V čl. IV. odst. 1 smlouvy o úvěru bylo sjednáno oprávnění žalované čerpat povolený debet kdykoli po dobu účinnosti smlouvy o úvěru s tím, že celkový povolený debet na běžném účtu nesmí přesáhnout celkovou výši povoleného debetu, když v případě překročení povoleného debetu bude částka takového překročení nepovoleným záporným debetem. Žalovaná se zavázala hradit úrok ve sjednané výši 21,90 % ročně z vyčerpaných finančních prostředků, splatný vždy poslední den každého úrokového období, kterým byl jeden kalendářní měsíc. Žalovaná byla dle čl. VII., odst. 1 smlouvy o úvěru oprávněna čerpat povolený debet nepřetržitě vždy nejdéle po dobu jednoho roku. Z platební historie ve vztahu k bankovnímu účtu číslo [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaná v období od 14. 7. 2020 průběžně čerpala povolený debet, přičemž od 31. 3. 2021 se ocitla v prodlení s úhradou sjednaného úroku, jehož dlužná výše se i přes částečné úhrady žalované nadále navyšovala. Žalobkyně tak využila smluvního oprávnění dle čl. XI odst. 1 písm. b) smlouvy o úvěru a úvěr dopisem ze dne 7. 2. 2022 zesplatnila. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 18 848,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 360,17 Kč vypočteného z aktuální dlužné částky za období od 31. 3. 2021 do 28. 2. 2022 se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně, dále smluvního úroku ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny 18 848,66 Kč za období od 15. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 4. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno], jež dříve nabyla pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi ní a bankou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výše uvedené dlužné částky výzvou ze dne 27. 5. 2022, žalovaná však na dluh ničeho neuhradila. 5. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalované kontokorentní úvěr a žalovaná byla povinna fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobkyně.