12 C 419/2021-35 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 436 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] (dále také„ smlouvy“), jejichž součástí byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VP“) a Ceník tarifů a služeb. Nedílnou součástí smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] bylo smluvní ujednání ke smlouvě o pronájmu koncového zařízení v kategorii„ Základ“, konkrétně zařízení [anonymizována dvě slova] (dále také„ zařízení“) na dobu neurčitou, a to za podmínek uvedených v Obchodních podmínkách pronájmu koncových zařízení a v Ceníku pronájmu koncových zařízení, přičemž nájemné bylo sjednáno v Ceníku pronájmu koncových zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila sjednané podmínky, když byla v prodlení s úhradou vyúčtování, ukončila žalobkyně smlouvu ke dni 31. 3. 2021. V případě ukončení smlouvy o pronájmu zařízení byla sjednána ve smlouvě povinnost žalované zařízení vrátit nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy pod sankcí smluvní pokuty v případě porušení této povinnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaná v této lhůtě zařízení nevrátila, uplatnila žalobkyně ve vyúčtování [číslo] nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 2. 2020, žalobkyně vyúčtovala nájemné za pronájem zařízení ve výši 30 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 3. 2020, žalobkyně vyúčtovala nájemné za pronájem zařízení ve výši 30 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 4. 2020, žalobkyně vyúčtovala nájemné za pronájem zařízení ve výši 30 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 5. 2020, žalobkyně vyúčtovala nájemné za pronájem zařízení ve výši 14 Kč, přičemž žalovaná dosud na tyto částky ničeho neuhradila. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 25 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 3. 2020, za předplacené uvítací tóny a částky 25 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 4. 2020, za předplacené uvítací tóny a částky 25 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 5. 2020, za předplacené uvítací tóny, které si žalovaná zvolila, přičemž se zavázala žalobkyni za poskytnutí této služby uhradit sjednanou částku. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 158 Kč za tzv. Premium SMS z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 3. 2020 a částky 99 Kč za tzv. Premium SMS z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 4. 2020, když žalobkyně umožnila žalované prostřednictvím těchto SMS objednání speciálních služeb, přičemž žalovaná se zavázala uhradit za tyto služby sjednanou cenu. Žalovaná dlužnou částku přes výzvu žalobkyně této dosud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z účastnické smlouvy [číslo] pro telefonní [číslo] účastnické smlouvy [číslo] pro telefonní [číslo] uzavřených dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací sjednané ve smlouvě včetně SMS plateb. Z účastnické smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o pronájmu zařízení v kategorii„ Základ“ za účelem využití služeb elektronických komunikací, přičemž žalovaná se zavázala za pronájem zařízení hradit částku dle Ceníku pronájmu koncových zařízení (dále jen„ Ceník“), tedy částku 30 Kč měsíčně, žalovaná se zavázala, že nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení vrátí žalobkyni na vlastní náklady pronajaté zařízení pod sankcí smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Z důvodu prodlení žalované s úhradou vyúčtování služeb, vypověděla žalobkyně shora uvedené účastnické smlouvy dopisem ze dne 31. 3. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve lhůtě 30 dnů zařízení nevrátila, uplatnila žalobkyně ve vyúčtování [číslo] nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 2. 2020, žalobkyně uplatnila nárok na nájemné za pronájem zařízení ve výši 30 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 3. 2020, na nájemné za pronájem zařízení ve výši 30 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 4. 2020, nárok na nájemné za pronájem zařízení ve výši 30 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 5. 2020, žalobkyně vyúčtovala nájemné za pronájem zařízení ve výši 14 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky 25 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 3. 2020, za předplacené uvítací tóny, částky 25 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 4. 2020 a částky 25 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 5. 2020, které si žalovaná zvolila, přičemž se zavázala žalobkyni za poskytnutí této služby uhradit sjednanou částku. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 158 Kč za tzv. Premium SMS z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 3. 2020 a částky 99 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 27. 4. 2020, když žalobkyně umožnila žalované prostřednictvím těchto SMS objednání speciálních služeb, přičemž žalovaná se zavázala uhradit za tyto služby sjednanou cenu. Při absenci tvrzení žalované vycházel soud ve vztahu k výši dlužné částky z tvrzení žalobkyně korespondujícího s listinnými důkazy. 5. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení smluvní pokuty sjednané dle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), nájemného ve smyslu ust. § 2201 OZ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. V části, v níž se účastníci dohodli na poskytování služby„ Uvítací tóny“ a„ SMS na speciálně zpoplatněná čísla“ hodnotil soud smlouvu uzavřenou mezi nimi dle ust. § 1746 odst. 2 ObčZ jako nepojmenovanou. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku, včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění prostá, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 500 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.