12 C 42/2022-29 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 722,24 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž za tento uskutečněný odběr byla žalobkyní vystavena faktura znějící na částku 10 779,37 Kč a na částku 10 315,37 Kč, na něž žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou plateb požádala žalobkyně distributora elektřiny o odpojení shora uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy, když žalobkyně v souladu s ceníkem uhradila distributorovi za toto odpojení částku ve výši 907,50 Kč, kterou taktéž požaduje po žalovaném. Žalobkyně se taktéž domáhala zaplacení poplatku za upomínku ve výši 240 Kč za upomínku ze dne 9. 9. 2020, ze dne 15. 1. 2021 a ze dne 26. 3. 2021. 2. Žalovaný se během řízení k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud pak za situace, kdy žalovaný, kterého rovněž tíží ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ povinnost tvrzení a břemeno důkazní, v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, zjistil skutkový stav v zásadě totožný se žalobními tvrzeními. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, žalovaný tak byl povinen uhradit cenu za dodanou elektřinu. Z faktury vystavené dne [datum], splatné dne 5. 11. 2020, je patrné, že žalobkyně za období od 10. 10. 2019 do 20. 10. 2020 vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 10 779,37 Kč, na níž žalovaný ničeho neuhradil. Z faktury vystavené dne [datum], splatné dne 6. 5. 2021, je patrné, že žalobkyně za období od 21. 10. 2020 do 16. 4. 2021 vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 10 315,37 Kč, na níž žalovaný ničeho neuhradil. Fakturou ze dne [datum], splatnou dne 4. 5. 2021, žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 907,50 Kč představující částku, kterou žalobkyně uhradila distributorovi elektrické energie dle ceníku služeb [právnická osoba] platného od 1. 2. 2021 za samostatné odpojení na hladině nn provedené na shora uvedeném odběrném místě dne 1. 3. 2021. Upomínkou ze dne 9. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných zálohových plateb. Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně k úhradě dlužných zálohových plateb splatných v listopadu 2020 a prosinci 2020 a faktury [variabilní symbol], upomínkou ze dne 26. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných zálohových plateb splatných mj. v lednu 2021, únoru 2021, březnu 2021 a faktury [variabilní symbol], přičemž v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny účinnými od 1. 6. 2018 vyúčtovala za každou z těchto upomínek poplatek ve výši 240 Kč. 4. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen OZ) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. Žalobkyně v souladu s ust. § 30 odst. 1 písmeno d) zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s ust. § 25 odst. 3 písmeno c) čl. 4 téhož zákona požádala distributora o odpojení shora uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy, když žalobkyně v souladu s ceníkem distributora platným od 1. 2. 2021 uhradila distributorovi za toto odpojení částku ve výši 907,50 Kč, přičemž následně tuto částku přeúčtovala žalovanému jako nárok na náhradu škody za porušení smluvních povinností žalované dle ust. § 2913 OZ. Žalovanému taktéž v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně vznikla povinnost uhradit žalobkyni poplatek za upomínky o úhradu dlužných plateb. Žalovaný dlužné částky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur, úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 910 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.