12 C 430/2022-46 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalované zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru„ Expres půjčka“ (dále jen„ smlouva o úvěru“), jíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), Všeobecné produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ VPP“) a sazebník. Na základě čl. II. odst. 1 ve spojení s čl. III. odst. 2, 3 smlouvy o úvěru poskytla banka žalované úvěr ve výši 500 000 Kč, a to dne 20. 12. 2019 převodem na běžný účet žalované. V souladu s čl. II. odst. 4, 5 smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 12,20 % v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 181,46 Kč, vždy k 18. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 18. 1. 2020. Dále se žalovaná zavázala k úhradě poplatků sjednaných v čl. III. odst. 4 smlouvy o úvěru ve spojení s čl. 35 VPP, a to poplatku ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky k úhradě dlužných splátek a poplatku ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru ihned splatným. Žalovaná porušila sjednané podmínky, když se opakovaně dostala do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, úroků a poplatků, banka tak využila oprávnění dle čl. 14 písm. a) VPP a dopisem ze dne 22. 4. 2021 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 22. 4. 2021. Dlužná žalovanou dosud neuhrazená částka sestává z dlužné jistiny ve výši 483 838,29 Kč, poplatků v celkové výši 1 500 Kč sestávajících z poplatků za zaslání upomínek ze dne 28. 12. 2020 a dne 12. 4. 2021 ve výši 600 Kč za každou z nich a poplatku za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru v celkové výši 45 388,21 Kč ve sjednané výši 12,20 % ročně dle čl. II. odst. 5 smlouvy o úvěru naúčtovaných z dlužné jistiny 483 838,29 Kč za období od 19. 5. 2020 do 18. 10. 2020 a dále za období od 19. 12. 2020 do 22. 4. 2021 a kapitalizovaných úroků z prodlení v zákonné výši v celkové výši 16 741,30 Kč z postupně narůstající dlužné jistiny za období od 1. 1. 2021 do 29. 10. 2021. Pohledávka banky byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 s účinností ke dni 22. 11. 2021 postoupena žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků rozhodoval soud dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankou a žalovanou dne [datum] má soud za prokázané, že banka se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 500 000 Kč, a to převodem na běžný účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr včetně úroku ve výši 12,20 % ročně dle čl. II. odst. 4, 5 smlouvy o úvěru splácet v 96 splátkách po 8 181,46 Kč měsíčně, vždy k 18. dni v měsíci, počínaje 18. 1. 2020. Dle čl. III. odst. 4 smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala hradit sjednané poplatky, a to mj. poplatek ve výši 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky a poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Dle čl. III. odst. 10 písm. c) smlouvy o úvěru za případ porušení smlouvy je považováno prodlení klienta se splněním jakékoli pohledávky banky, přičemž v případě porušení povinností byla v souladu s čl. III. odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné. Z výpisu z úvěrového účtu číslo [bankovní účet] a platební historie k tomuto účtu má soud za prokázané, že žalovaná poskytnutý úvěr ve výši 500 000 Kč čerpala dne 20. 12. 2019, a to bezhotovostním převodem bankovní účet číslo [bankovní účet], přičemž do prodlení s úhradou sjednaných splátek se dostala již se splátkou splatnou v květnu 2020, naposledy částečně uhradila splátku dne 18. 12. 2020 splatnou již k 18. 6. 2020. Upomínkami ze dne 24. 12. 2020 a ze dne 10. 4. 2021 vyzývala banka žalovanou k úhradě neuhrazených splátek a úroku. Dopisem ze dne 24. 4. 2021 prohlásila banka v souladu se smlouvou úvěr za okamžitě splatný ke dni 22. 4. 2021. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 483 838,29 Kč, poplatků v celkové výši 1 500 Kč sestávajících z poplatků za zaslání upomínek ze dne 24. 12. 2020 a dne 10. 4. 2021 ve výši 600 Kč za každou z nich a poplatku za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru v celkové výši 45 388,21 Kč ve sjednané výši 12,20 % ročně dle čl. II. odst. 5 smlouvy o úvěru naúčtovaných z dlužné jistiny 483 838,29 Kč za období od 19. 5. 2020 do 18. 10. 2020 a dále za období od 19. 12. 2020 do 22. 4. 2021 a kapitalizovaných úroků z prodlení v zákonné výši v celkové výši 16 741,30 Kč z postupně narůstající dlužné jistiny za období od 1. 1. 2021 do 29. 10. 2021. Žalobkyně prokázala, že smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 16. 11. 2021 byla pohledávka banky za žalovanou ze shora uvedené smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. 5. Smlouva uzavřená mezi [příjmení] a žalovanou je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalované úvěr a žalovaná byla povinna fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, poplatků, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku včetně úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalované uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 19 414 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 10 260 Kč dle § 7 bod 6 AT v celkové výši 30 780 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně, a to ve výši 6 653 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.