12 C 45/2022-26 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou včetně doplnění žaloby se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] užívala byt [číslo] v domě na adrese [adresa žalované a žalobkyně], který je ve vlastnictví žalobce. Žalovaná řádně nehradila sjednané nájemné a nedoplatky za vyúčtování plnění poskytovaných společně s nájmem bytu, včetně upomínacích výloh ve výši 13 969 Kč. Žalovaná v uznání dluhu a jeho plnění ve splátkách s doložkou o ztrátě výhody splátek číslo SM/3093/2017 ze dne 5. 3. 2018 uznala dluh představující předpisy nájemního a záloh na služby spojené s užíváním bytu, a to za měsíc leden 2017 ve výši 1 325 Kč, srpen 2017, květen 2017 a červenec 2017 ve výši 3 824 Kč, nedoplatek nájemného za měsíc září 2017 ve výši 1 053 Kč, poplatek z prodlení ve výši 987 Kč a náklady za upomínky ze dne 21. 3. 2017 a ze dne 20. 9. 2017 ve výši 140 Kč, celkem částku 14 977 Kč. Nájemné bylo stanoveno na základě evidenčního listu nájemníka ze dne 22. 10. 2013, a to nájemné za byt na částku 2 874 Kč, nájemné za zařízení na částku 204 Kč, zálohy na služby spojené s nájmem, a to osvětlení v částce 48 Kč, studená voda v částce 688 Kč, servis vodoměrů v částce 10 Kč, celkem na částku 3 824 Kč měsíčně. Podanou žalobou se žalobce domáhal nedoplatku vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu za rok 2017 ve výši 2 217 Kč, nedoplatku nájemného za měsíc leden 2017 ve výši 1 325 Kč, nedoplatku nájemného za měsíce srpen 2017, květen 2017 a červenec 2017 ve výši 3 078 Kč měsíčně, nedoplatku části nájemného za měsíc září 2017 ve výši 1 053 Kč, nákladů za zaslání upomínek ve výši 140 Kč, celkem částky 13 969 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení. 2. Soud pak za situace, kdy žalovaná, kterou rovněž podle § 101 odst. 1 OSŘ tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní, nevyvracela žalobní tvrzení, ze žalobcem předložených listinných důkazních prostředků zjistil, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobce jako vlastník přenechal žalované k užívání byt [číslo] na adrese [adresa žalované a žalobkyně] podlaží, a to na dobu neurčitou, přičemž žalovaná se zavázala hradit nájemné z podlahové plochy 47,37 Kč/m2/měsíc a nájemné za vybavení bytu ve výši uvedené v evidenčním listu s tím, že pronajímatel byl oprávněn jednostranně zvýšit sjednané smluvní nájemné o roční míru inflace, žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy za služby nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Dle evidenčního listu nájemníka za období od ledna 2014 byla žalovaná povinna hradit nájemné za předmětný byt ve výši 2 874 Kč měsíčně, nájemné za zařízení bytu ve výši 204 Kč měsíčně, dále byla žalovaná povinna hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to za osvětlení, studenou vodu a servis vodoměrů. Z vyúčtování služeb za rok 2017 má soud za prokázané, že nedoplatek skutečně spotřebovaných energií v poměru k zaplaceným zálohám činil 2 217 Kč. Žalovaná v písemném prohlášení ze dne 5. 3. 2018 uznala dlužnou částku ve výši 14 977 Kč sestávající se z jistiny dluhu 13 990 Kč a příslušenství dluhu ke dni 14. 12. 2017 ve výši 987 Kč z titulu neplacení nájemného a nezaplacených úhrad za poskytování plnění spojených s užíváním bytu [číslo] na adrese nám. [příjmení] [jméno] z [adresa], č.o. [anonymizováno], a zavázala se jej uhradit ve sjednaných splátkách pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé ze splátek, přičemž z přehledu předpisů a plateb dlužných ke dni uzavření této dohody vyplývá, že dluh sestával z nedoplatku nájemného za měsíc leden 2017 ve výši 1 325 Kč, nedoplatku nájemného a záloh za služby za měsíce květen 2017, červenec 2017, srpen 2017 po 3 824 Kč měsíčně, nedoplatku nájemného za září 2017 ve výši 1 053 Kč, nákladů na upomínání za upomínky v březnu 2017 ve výši 50 Kč, v září 2017 ve výši 90 Kč, poplatku z prodlení ve výši 987 Kč, celkem částky 14 977 Kč. Výzvou ze dne 14. 5. 2018 vyzval žalobce žalovanou k úhradě nedoplatku v celkové výši 14 777 Kč, a to nejpozději do 14. 6. 2018, vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila splátky sjednané v dohodě o uznání dluhu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na dlužnou částku něčeho uhradila, byť důkazní břemeno s ohledem na uznání dluhu ve smyslu ust. 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, leželo na ní. 3. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav zhodnotil v době uzavření nájemní smlouvy dle ust. § 685 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dle něhož nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila žalobci včas nedoplatek vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za rok 2017 ve výši 2 217 Kč, dále nedoplatek nájemného za měsíc leden 2017 ve výši 1 325 Kč, nedoplatek nájemného za měsíce srpen 2017, květen 2017 a červenec 2017 ve výši 3 078 Kč měsíčně, nedoplatek části nájemného za měsíc září 2017 ve výši 1 053 Kč, náklady za zaslání upomínek ve výši 140 Kč, celkem částku 13 969 Kč, soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu prodlení žalované s plněním na základě výzvy žalobce ze dne 14. 5. 2018. 4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. l OSŘ, když žalobce byl v řízení v plném rozsahu úspěšný. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu v celkové výši 1 600 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále paušální náhrady nezastoupeného účastníka za dva úkony ve výši 600 Kč spočívající v převzetí věci a podání žaloby dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovení § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud ve shodě s názorem vysloveným Krajským soudem v Plzni v usnesení ze dne 4. 4. 2019, č.j. 15 Co 95/2019-27, nepovažoval za účelně vynaložené náklady na straně žalobce náklady zastoupení advokátem, a to s ohledem na ustálenou judikaturu soudů (př. nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. 11. 2010, sp. zn, III. ÚS 2984/09, nález Ústavního soudu ČR ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. II. ÚS 2077/14, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1665/2015, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 11. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3220/2015), když z této judikatury vyplývá, že náklady na zastoupení měst (veřejnoprávních korporací) advokátem nelze považovat za účelně vynaložené v situaci, kdy se jedná o běžnou právní agendu, k jejímuž obstarávání a vyřizování je dané město dostatečně materiálně a personálně zabezpečeno. V předmětné věci se jednalo o vymáhání nedoplatku služeb a dlužného nájemného na základě nájemní smlouvy, žalovaná dluh uznala před podáním žaloby a v řízení se nikterak nebránila. Jednalo se tak o zcela jednoduchou právní agendu, kterou je žalobce schopen vykonávat sám. Z toho důvodu soud náklady za zastoupení advokátem v předmětném sporu nepovažoval za účelně vynaložené.