13 C 160/2022-17 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 1 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se dne 10. 1. 2022 na lince č. 3 hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dobrovolně neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z předložených listin (zápisů o provedené přepravní kontrole, obchodních podmínek žalobkyně, tarifu a předžalobní výzvy) soud zjistil následující skutkový stav: žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem při použití prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní na lince č. 3 v místě kontroly Masarykovo nádraží dne 10. 1. 2022 ve 13:00 hodin. Tím, že žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Tak vznikla žalobkyni povinnost žalovaného přepravit a žalovanému povinnost uhradit jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný ve smyslu ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. žalobkyní. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem a oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem je stanovena v ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Maximální výše přirážky je vymezena v odst. 3 téhož ustanovení. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného uhradit žalobkyni z titulu uzavřené přepravní smlouvy dosud neuhrazené jízdné a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážku k jízdnému, jejíž výše odpovídá zákonem stanovenému limitu. Z těchto všech důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku, včetně úroku z prodlení, jež odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal ji soud plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, v nákladech právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k úhradě a podání žaloby) po 200 Kč, za tři režijní paušály za tyto úkony po 100 Kč. Součástí nákladů žalobkyně je také 21 % DPH. Celkem tedy náklady žalobkyně činily 1 489 Kč.