13 C 237/2022-14 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 957 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení, kterého se žalobou domáhal žalobce. Uvedl, že žalobkyně byla nájemkyní bytu [číslo] v domě [adresa] ve [obec] u [obec]. Po skončení nájmu žalovaná byt nadále užívala a nehradila žádné částky za jeho užívání. Žalovaná uznala dne 25. 11. 2020 svůj dluh ve výši 17 957 Kč. Jednalo se o úhradu za užívání bytu ve výši 4 665 Kč, neuhrazené vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 9 331 Kč, neuhrazené vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 3 022 Kč, úrok z prodlení ve výši 839 Kč a náklady na upomínku ve výši 100 Kč. Tento dluh se zavázala uhradit v osmi měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Jednalo se o dluh za období od září 2018 do ledna 2019. Žalovaná uhradila pouze 10 000 Kč. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Při splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: dne 21. 9. 2020 žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 17 957 Kč. Současně uznala, že se jedná o dluh z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání bytu [číslo] v domě [adresa] ve [obec] u [obec] po skončení nájemního vztahu. Dluh se skládá z částky 4 665 Kč za užívání bytu, z částky 9 331 Kč z neuhrazeného vyúčtování služeb za rok 2018, z částky 3 022 Kč z neuhrazeného vyúčtování služeb za rok 2019, z částky 839 Kč na úroku z prodlení a z částky 100 Kč na upomínce. Dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v devíti splátkách ve výši 2 000 Kč (poslední ve výši 1 957 Kč). Žalovaná uhradila pouze částku 10 000 Kč. Uvedené skutečnosti vyplývají z uznání dluhu, dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři a výzvy k plnění. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2053 ObčZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná uznala vůči žalobci svůj dluh ve výši 17 957 Kč co do důvodu i výše z titulu užívání předmětného bytu bez právního důvodu po skončení nájemního vztahu. Na straně žalované se jedná o bezdůvodné obohacení, když užívala byt ve vlastnictví žalobce bez toho, aniž by k němu měla nějaký právní důvod. Výše bezdůvodného obohacení na straně žalované činila částku 17 957 Kč, jak žalovaná uznala. Naproti tomu žalobce sám v žalobě tvrdil, že žalovaná uhradila na tento dluh ve splátkách celkem částku 10 000 Kč. Žalobce tak má právo na zaplacení částky 7 957 Kč, jak žalobou požadoval, a to včetně úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s ustanovením § 1970 ObčZ. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, kdy žalobce mají právo na náhradu nákladů řízení, neboť měl ve věci zcela úspěch. Náklady žalobce spočívaly v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále v nákladech na jeho zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. na odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 1 500 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 300 Kč. Součástí nákladů advokáta je též náhrada 21 % DPH. Celkem tedy náklady žalobce činily 5 626,50 Kč.