8 C 128/2022-24 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], (dále také jen„ původní věřitel“), a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 900 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 8. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žaloby je jistina úvěru 4 900 Kč, dále nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5 451,29 Kč, který byl splatný dne 16. 8. 2019. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle čl. [číslo] obchodních podmínek. Po dokončení registrace žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru pro hotovostní výběr u partnera původního věřitele, [právnická osoba], [anonymizováno]. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 4 900 Kč a splatností dne 16. 8. 2019. Žalovaný smlouvu akceptoval zadáním SMS kódu, který jí byl zaslán na jeho telefonní [číslo]. Poté bylo žalovanému zasláno číslo poukázky s PIN kódem pro výběr peněz s platností 48 hodin. Žalovaný si 4 900 Kč vybrala dne [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut, ale nebyl žalovaným uhrazen, přestože byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, k němuž byl předvolán zástupce žalobkyně a žalovaný, se ani jeden z nich nedostavil, přičemž žalující strana se omluvila, žalovaný nikoliv. Jednání proto proběhlo v jejich nepřítomnosti. Z důkazů předložených žalobkyní a provedených při jednání soudu (smlouva o úvěru s [právnická osoba] ze dne [datum] číslo [číslo], fragment výpisu z účtu, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne 3. 4. 2021, podací lístek ze dne 3. 4. 2021, smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek, čestné prohlášení klienta, souhlas se zpracováním osobních údajů) soud nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu. Pod předloženým dokumentem absentuje podpis žalovaného. Smlouva nemohla být uzavřena ani zadáním SMS kódu, protože není ničím prokazováno, že by žalovanému byl odeslán konkrétní SMS kód a žalovaný ho připojil pod smlouvu v úmyslu tím dát najevo svůj souhlas s ní. Naopak je zřejmé, že vytvoření celého dokumentu bylo v dispozici [právnická osoba] Soud připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání tvrzení, že právě tvrzený konkrétní kód byl žalovanému zaslán a že jej žalovaný doplnil do dokumentu, aby tím projevil svůj souhlas s obsahem dokumentu. Dále žalobkyní nebylo konkrétně tvrzeno a prokázáno, jak prověřila její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní (k tomu zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- Finance s.r.o. v. GK sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, dále například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 v řízení sp. zn. 22 Co 221/2019, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 64 Co 252/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Konečně prokázáno nebylo ani žalobní tvrzení, že po uzavření smlouvy žalovaný obdržel částku 4 900 Kč. K prokázání tohoto tvrzení byl žalobkyní doložen fragment jakéhosi dokumentu, z nějž není zřejmé, kdo jej vyhotovil, ve vztahu k jakému účtu a ve prospěch jakého účtu měl být proveden převod v něm uvedené částky Protože nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, ani poskytnutí tvrzených finančních prostředků, soud žalobu zamítl. Ve věci měla plný úspěch žalovaný, jemuž tak vůči žalobkyni vzniklo dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který byl po celé řízení pasivní, však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.