8 C 268/2022-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný coby provozovatel motorového vozidla [registrační značka], jež má objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměl k vozidlu v období od 26. 3. 2020 do 11. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl v důsledku výzvy, kterou žalovanému zaslala dne 3. 9. 2020, nárok na příspěvek za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když splatnost příspěvku nastala dne 17. 11. 2020. Výše denní sazby příspěvku činí 65 Kč, vozidlo nebylo pojištěno 139 dní. Žalobkyně má proto dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na zaplacení příspěvku ve výši 9 035 Kč a na úhradu souvisejícího příspěvku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč Částky žalovaný neuhradil předžalobní upomínce navzdory. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Soud má za prokázané, že žalovaný v období od 26. 3. 2020 do 11. 8. 2020 provozoval motorového vozidlo [registrační značka], jež má objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a které bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, ač k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 3. 9. 2020 výzvu k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“ za uvedené období 139 dní v denní sazbě 65 Kč, tj. ve výši 9 035 Kč. 5. Žalovaný měl dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“), povinnost mít po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný ve výše uvedených obdobích tuto povinnost nesplnil, žalobkyně proto podle § 4 odst. 7 POPV zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“ ve lhůtě dle § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo podle § 4 odst. 1 POPV vůči žalovanému právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž výše denní sazby byla stanovena dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., podle objemu válců uvedeného vozidla. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 2a téže vyhlášky. Protože žalovaný nesplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo za dobu prodlení právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, dle § 142 odst. 1 OSŘ jí tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokátky a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynina advokátka je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkyniny advokátky.