8 C 29/2022-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které žalobkyně dodala žalované v období 30. 9. 2020 - 7. 3. 2021 elektřinu za 11 124 Kč, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 25. 3. 2021. Žalovaná na tuto pohledávku ničeho neuhradila předžalobní upomínce navzdory. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>3. Žalobkyně a žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Z listinných důkazů, předložených žalobkyní, má soud za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě. Žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [obec a číslo]. Za období 30. 9. 2020 - 7. 3. 2021 byla žalobkyní žalované za odběr eletřiny vyúčtována částka 11 124 Kč, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 25. 3. 2021. Žalovaná na tuto pohledávku ničeho neuhradila předžalobní upomínce navzdory. 5. Skutkový stav prokazují: smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] faktura [číslo] ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne 11. 10. 2021 a poštovní podací lístky ze dne 11. 10. 2021. 6. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ netvrdila, že by zde byla nějaká skutečnost, která by při svém prokázání zčásti či zcela vyvracela žalobkynina tvrzení. Soud proto vycházel z toho, že tvrzení o neuhrazení vyúčtování žalovanou je pravdivé. 7. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem z kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) za podmínek stanovených § 50 zákona č 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ EnZ“), podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit její cenu. Zatímco žalobkyně zmíněné dodávala, žalovaná ve shora uvedeném rozsahu svým povinnostem nedostála. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvně sjednané ceny elektřiny a též úroku z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokátky a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát vykonává advokacii jako společník právnické osoby, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.