9 C 308/2022-26 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 8. 6. 2022 se žalobkyně vůči žalované domáhala vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena [smlouva] [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši 600 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem 5,9 % p.a. splácet v měsíčních anuitních splátkách ve výši 6 632 Kč vždy 15. den v měsíci počínaje [datum]. Na základě žádosti žalované byly odloženy celé anuitní splátky v průběhu splácení v období od 15. 4. 2020 do 15. 7. 2020, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 8. 4. 2020 [název obsahu dopisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni 15. 7. 2021 zesplatnila. Žalobkyně tak po žalované nárokuje zaplacení jistiny ve výši 518 863,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 62 021,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 33 957,32 Kč, úrok 5,9 % ročně z částky 518 863,58 Kč od 25. 4. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 518 863,58 Kč od 25. 4. 2022 do zaplacení. Na tomto svém dluhu žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 18. 5. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi žalobkyní a se žalovanou byla dne [datum] uzavřena [smlouva] [anonymizována dvě slova] [číslo], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do celkové výše úvěrového limitu 600 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních anuitních splátkách ve výši 6 632 Kč měsíčně, první splátka dne [datum] a poslední splátka dne [datum], a to včetně sjednaného úroku ve výši 5,90 % ročně a včetně poplatků dle Sazebníku žalobkyně. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaná poskytnutý úvěr čerpala ve výši 600 000 Kč, a to dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná vyčerpaný úvěr řádně nesplácela, využila žalobkyně oprávnění dle čl. 9 [obchodní podmínky] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], které jsou nedílnou součástí smlouvy a dopisem ze dne 17. 7. 2021 pohledávky z této smlouvy ke dni 15. 7. 2021 zesplatnila. Dluh žalované vůči žalobkyni sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 518 863,58 Kč, z kapitalizovaného úrok ve výši 5,9 % p.a. z jistiny za období od 14. 7. 2020 do 24. 4. 2022 v částce 62 021,57 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z jistiny a poplatků za období od 3. 11. 2020 do 24. 4. 2022 v částce 33 957,32 Kč, z úroku 5,9 % ročně z částky 518 863,58 Kč od 25. 4. 2022 do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 518 863,58 Kč od 25. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaná na svém dluhu žalobkyni dosud ničeho dalšího neuhradila, a to ani přes žalobní upomínku ze dne 18. 5. 2022. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaná) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 20 755 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 10 380 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 6. AT v celkové výši 31 140 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.