9 C 385/2021-51 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 8. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Za období od 3. 3. 2020 do 17. 9. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti 6. 10. 2020 znějící na částku 8 355 Kč a za období od 18. 9. 2020 do 19. 1. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti 7. 2. 2021 znějící na částku 3 241 Kč, na uvedené faktury žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes opakované upomínání žalobkyní, a to celkem pěti písemnými upomínkami ze dne 30. 6. 2020, 28. 7. 2020, 26. 10. 2020, 28. 12. 2020 a 1. 3. 2021. Za každou písemnou upomínku vyúčtovala žalobkyně žalovanému v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen„ VOP“) k zaplacení částku 100 Kč, celkem tak 500 Kč. Dne 17. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného písemně k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 6. 10. 2020, vyúčtovala žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za období od 3. 3. 2020 do 17. 9. 2020 částku 8 355 Kč a fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 7. 2. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za období od 18. 9. 2020 do 19. 1. 2021 částku 3 241 Kč, žalovaný na tyto faktury ničeho neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkem pěti upomínkami, a to ze dne 30. 6. 2020, 28. 7. 2020, 26. 10. 2020, 28. 12. 2020 a 1. 3. 2021 a za každou tuto upomínku účtovala žalovanému v souladu s čl. IV. bod 9. písm. d) VOP částku 100 Kč. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 17. 5. 2021. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit za ni cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Povinnost k úhradě nákladů spojených se zasláním výzev k plnění soud shledává za oprávněnou, když odpovídá § 513 o. z. a částka 100 Kč za každou jednu zaslanou upomínku je přiměřeným a účelně vynaloženým nákladem žalobkyně na vymáhání dlužné částky představujícím příslušenství této pohledávky. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, kyž podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.