9 C 440/2021-41 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 10. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, jíž není žalobkyně schopna doložit, avšak v souvislosti s tímto poskytl dne [datum] právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo]. Vzhledem k absenci smlouvy o úvěru se žalovaný přijetím peněžních prostředků na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil. Pohledávka vyplývající z uvedeného titulu, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], poskytl dne [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo]. Ze sdělení [právnická osoba], sídlem [adresa], ze dne 6. 1. 2022 má soud za dále prokázané, že dispoziční oprávnění k uvedenému účtu žalovaného měl ke dni poskytnutí peněžních prostředků pouze žalovaný. Takto vzniklá pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 5. 2021. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 16. 5. 2021. 5. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným posoudil soud jako vztah bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí (zde žalovaný), musí ochuzenému (zde právní předchůdce žalobkyně) vydat, oč se obohatil. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu (jen u zdejšího soudu v tomto senátě: sp. zn. 9 C 271/2021, 9 C 203/2021, 9 C 87/2020). Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.