9 C 59/2022-56 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému účelový úvěr formou financování zboží specifikovaného žalovaným – osobní automobil zn. [tovární značka] [anonymizována tři slova], [VIN kód] (dále jen„ předmět financování“) ve výši 141 300 Kč, a to prodávajícímu uvedeného osobního automobilu. Uzavřením Smlouvy o úvěru došlo současně mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření Smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou, jejímž obsahem byl převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úplné úhrady úvěru žalovaným. Dne 28. 2. 2019 žalovaný převzal předmět financování od dodavatele. Žalovaný se zavázal se splatit poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 21,08 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 380 Kč, počínaje dnem 28. 3. 2019. Žalovaný neuhradil splátku úvěru č. 23 splatnou dne 28. 1. 2021, v důsledku čehož žalobkyně v souladu s Úvěrovými podmínkami nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 29. 6. 2021 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného celkem 101 031,83 Kč a sestával z dlužných splátek ve výši 25 238 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do 28. 6. 2021 (1 x 3 338 Kč + 5 x 4 380 Kč), dlužné jistiny ke dni ve výši 73 341,83 Kč, dlužného poplatku za dopis o zesplatnění ve výši 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 440 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 812 Kč. Dopisem ze dne 26. 7. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy o zajišťovacím převodu práva, když žalovaný neodevzdal předmět financování. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 73 341,83 Kč, dlužných splátek ve výši 25 238 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 812 Kč a dlužného poplatku za dopis o zesplatnění ve výši 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek a následně celého zesplatněného dluhu požaduje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 911,27 Kč odpovídající 0,1 % denně z dlužných splátek ve výši 25 238 Kč od 29. 1. 2021 do 1. 7. 2021 a dále smluvní pokuty ve výši 12 028,06 Kč odpovídající 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 73 341,83 Kč od 4. 8. 2021 do dne podání žaloby. Žalovaný na tomto svém dluhu dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 18. 10. 2021. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému účelový úvěr formou financování zboží specifikovaného žalovaným – [automobil, tovární značka ] [anonymizováno 5 slov], [VIN kód] ve výši 141 300 Kč, a to tak, že tuto částku zaplatila prodávajícímu namísto žalovaného. Uzavřením Smlouvy o úvěru došlo současně mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření Dohody o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou, jejímž obsahem byl převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úplné úhrady úvěru žalovaným. Z předávacího protokolu ze dne 28. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný předmět financování bez výhrad téhož dne převzal. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 21,08 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 380 Kč, počínaje dnem 28. 3. 2019. Žalovaný neuhradil splátku úvěru č. 23 splatnou dne 28. 1. 2021 ani následující splátky, žalobkyně proto v souladu s čl. 5. Úvěrových podmínek žalobkyně nesplacenou část jistiny úvěru dopisem ze dne 14. 7. 2021 zesplatnila, a to ke dni 29. 6. 2021, k tomuto dni činil dluh žalovaného celkem 101 031,83 Kč a sestával z dlužných splátek ve výši 25 238 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do 28. 6. 2021 (1 x 3 338 Kč splatné dne 28. 1. 2021 + 5 x 4 380 Kč spltaných od 28. 2. 2021 do 28. 6. 2021)), dlužné jistiny ke dni ve výši 73 341,83 Kč, dlužného poplatku za dopis o zesplatnění ve výši 200 Kč v souladu s čl. 5. Úvěrových podmínek žalobkyně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 440 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 812 Kč v souladu s čl. 5 Úvěrových podmínek žalobkyně a čl. 1 smlouvy o úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek a následně celého zesplatněného dluhu požaduje žalobkyně dále zaplacení také smluvní pokuty ve výši 1 911,27 Kč odpovídající 0,1 % denně z dlužných splátek ve výši 25 238 Kč od 29. 1. 2021 do 1. 7. 2021 a smluvní pokuty ve výši 12 028,06 Kč odpovídající 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 73 341,83 Kč od 4. 8. 2021 do dne podání žaloby, vše v souladu s 5. Úvěrových podmínek žalobkyně a s čl. 1 smlouvy o úvěru. Žalovaný na tomto svém dluhu dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 18. 10. 2021. 5. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaný) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení vyplývá z ujednání smlouvy o úvěru sjednané žalobkyní a žalovaným a odpovídá ustanovení § 2048 o. z. Taktéž povinnost k úhradě nákladů spojených se zasláním výzev k plnění, která vyplývá z předmětné smlouvy, resp. obchodních podmínek, soud shledává za oprávněnou, když odpovídá § 513 o. z. a žalobkyní požadovaná částka je přiměřeným a účelně vynaloženým nákladem žalobkyně na vymáhání dlužné částky představujícím příslušenství této pohledávky. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 4 509 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 5 620 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 5. AT v celkové výši 16 860 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.