10 C 221/2023-28 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, avšak vzhledem k tomu, že tuto není schopna doložit, požaduje po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení spočívající v částce 20 000 Kč, jež žalovanému poskytla. Smlouva o půjčce byla uzavřená se společností [právnická osoba] Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na společnost [právnická osoba] Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 1. 2023 mezi společností společnost [právnická osoba], jako postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že toto požaduje na základě bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, avšak k důkazům navrhla toliko, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda byla v měsíci srpnu 2021 provedena platba ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet] a zda je tento bankovní účet žalovaného. A dále k důkazům navrhla výpis z účtu žalobkyně (zřejmě myšleno právního předchůdce žalobkyně). Soud tak k dispozici při jednání měl toliko tyto důkazy, jež provedl a z nichž vyplývá, že majitelem účtu byl žalovaný a že mu byla poskytnuta společností [právnická osoba], částka ve výši 20 000 Kč, avšak z tohoto důkazu nevyplývá to, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Žádné další důkazní prostředky pak žalobkyně nenavrhla a soud není oprávněn v civilním sporu provádět nenavržené důkazy. K označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde uvedla toliko jediný, výše specifikovaný, důkaz. 4. Nad rámec výše uvedeného nutno podotknout, že žalobkyní uvedené tvrzení jsou zcela irelevantní, když uvádí„ uvedenou smlouvu není žalobce schopen doložit“ a přesto tuto lze mezi listinami, jež nebyly k důkazům navrhovány, dohledat. Nicméně listina není žádná smlouva o zápůjčce, ale jedná se o Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž měl právní předchůdce žalobkyně žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč. Nutno uvést, že tato listina však není žalovaným podepsána a ani nebyla k důkazům navrhována. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, ani že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, natož žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně neprokázala ničeho z výše uvedeného a z tohoto důvodu soud zamítnul žalobu i co do důvodnosti nároků na úroky z prodlení. 5. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 16. 8. 2023 k označení důkazů prokazujícího že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. 6. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Na straně žalovaného však soud žádné náklady neshledal a žalovaný žádné ani neuplatňoval.