11 C 132/2023-25 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření úvěrové smlouvy [číslo], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 1 412 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 7,9 % ročně. Žalovaná se současně zavázala hradit poplatky za výzvu k plnění ve výši 500 Kč. Žalovaná však závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas nesplnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 69 463,52 Kč a poplatkům ve výši 1 500 Kč (sestávající ze tří poplatků za výzvy k úhradě ze dne 31. 10. 2021, 23. 11. 2021 a 27. 12. 2021), dále příslušenství v podobě úroku kapitalizovaného za dobu od 14. 10. 2021 do 25. 12. 2022 ve výši 7 023,92 Kč a dále ve výši 7,9 % ročně z jistiny úvěru od 26. 12. 2022 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 15. 10. 2021 do 25. 12. 2022 ve výši 4 592,97 Kč a dále v zákonné výši z jistiny úvěru od 26. 12. 2022 do zaplacení Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne [datum] je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázal splatit v měsíčních splátkách po 1 412 Kč včetně úroku ve výši 7,9 % ročně a současně pak zaplatit poplatek za výzvy k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč. Čerpání úvěru ve výši 100 tis. Kč pak bylo prokázáno výpisem z účtu žalované. Dle čl. 8 obchodních podmínek, které strany učinily součástí úvěrové smlouvy, pak byla žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění celého úvěru v případě, kdy žalovaná ani přes výzvu žalobkyně neplnila své splatné závazky z úvěrové smlouvy. Z doložených výzev k úhradě je zřejmé, že žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k zaplacení dluhu, a to dne 31. 10. 2021, 23. 11. 2021 a 27. 12. 2021. Oznámením ze dne 17. 3. 2022 pak bylo prokázáno zesplatnění celého úvěru z důvodu opakovaného neplnění sjednaných platebních závazků žalované, jak patrno z jeho obsahu. Transakce proběhlé na úvěrovém účtu jsou pak zřejmé z doložené transakční historie. <i>Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru žalované. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru a poplatky výše uvedené, neboť i tyto mají svůj podklad v uzavřené úvěrové smlouvě. Bylo tak na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaná však zůstala v řízení zcela nečinná a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru, sjednaným poplatkům a sjednanému úroku vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný své závazky ve sjednaném termínu nesplnil. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšné žalovaném Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 839 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 7 880 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 600 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 1 780,80 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů částku 13 099,80 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. K tíži žalovaného pochopitelně nemohou jít ty úkony zástupce žalobkyni, jimiž byly odstraňovány žalobní nedostatky skutkových tvrzení. S ohledem na skutečnost, že k dobrovolnému plnění uplatněné pohledávky vyzývala žalovanou (opakovaně) sama žalobkyně, a to včetně upozornění na možnost soudního vymáhání dluhu (v zesplatňující výzvě z března 2022), nebylo možno za účelný úkon právní služby považovat další výzvu samotného zástupce žalobkyně, neboť již předchozí výzvou byl účel uvedeného úkonu zcela vyčerpán.