11 C 399/2022-96 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě vedla pro žalovaného běžný účet [číslo] dále byla dne [datum] sjednána formou Dispozic úvěrová smlouva, na jejímž základě úvěrující poskytla žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] až do výše 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně formou měsíčního kreditního příjmu ve výši 50 % povoleného debetu. Z důvodu opakovaného porušování podmínek [anonymizováno] spočívajícího v opakovaném přečerpání povoleného limitu úvěrující poskytování tohoto produktu vypověděla a převedla vzniklý debetní zůstatek ve výši 11 754,72 Kč dne 13. 6. 2017 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet], jehož dlužný zůstatek měl žalovaný splatit v celkem čtyřech měsíčních splátkách, což však neučinil, proto úvěrující úvěr ke dni 17. 10. 2017 zesplatnila. Žalobkyně, která pohledávky ze smlouvy nabyla postoupením, se tak v řízení domáhala úhrady nesplacené jistiny ve výši 11 754,72 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 18. 10. 2017 do zaplacení a také úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 18. 10. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud rozhodoval bez nařízení jednání. 3. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Mezi úvěrující a žalovaným došlo nejprve dne [datum] k založení vztahu ze smlouvy o běžném účtu, jak patrno ze smlouvy o bankovních produktech a službách, kdy v návaznosti na vedení běžného účtu č. [bankovní účet] strany posléze sjednaly povolený úvěrový limit ([anonymizováno]) do výše 10 000 Kč s podmínkou minimálního měsíčního kreditního příjmu 50 % limitu a s úrokem ve výši 21,99 % ročně (resp. 29 % ročně při nepovoleném debetním zůstatku), což je zřejmé z doložených Dispozic ze dne [datum]. V rámci sazebníku, který byl učiněn součástí jejich závazku, strany sjednaly poplatek za oznámení o převodu zůstatku na splatný [anonymizováno] ve výši 200 Kč a poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku na nově otevřený úvěrový účet ve výši 10 % povoleného limitu. Součástí uvedených smluv pak strany učinily též všeobecné obchodní podmínky a dále speciální produktové podmínky. V rámci všeobecných obchodních podmínek strany sjednaly oprávnění úvěrující přistoupit při překročení povoleného debetního zůstatku či nedodržení měsíčního kreditního příjmu (čl. 44c) mimo jiné k ukončení poskytování úvěrového limitu a k převodu zůstatku na nově otevřený úvěrový účet (čl. 44d), přičemž dle čl. 59 byla úvěrující oprávněna úročit splatnou jistinu, poplatky i úroky úrokem z prodlení. Dne 14. 6. 2007 úvěrující ukončila poskytování [anonymizováno] z důvodu porušování smluvních ujednání a převedla debetní zůstatek běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, jehož zůstatek mohl být splacen ve čtyřech měsíčních splátkách ve výši 2 938,68 Kč, jak prokazuje oznámení ze dne 14. 6. 2017. K následnému zesplatnění tohoto úvěru ve výši 11 754,72 Kč pak úvěrující přistoupila dopisem ze dne 17. 10. 2017, který současně předložila. Jednotlivé transakce proběhlé na běžném účtu, které vedly ke vzniku nepovoleného debetu ve výši 11 754,72 Kč (sestávajícího z jednotlivých čerpání, poplatků za výběr bankomatu a za překročení limitu [anonymizováno] a splatných úroků), jsou patrné z doloženého běžného účtu. Podobně výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] pak žalobkyně doložila postupné úročením úvěrové pohledávky úrokem z prodlení, obdobně se pak podává z platební historie. Nabytí pohledávek ze smlouvy od úvěrující prokázala žalobkyně doloženou postupní smlouvou, vč. přílohy v podobě seznamu postoupených pohledávek. 4. Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla její právní předchůdkyně žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč, který žalovaný postupnými úkony přečerpal, čímž se dopustil porušení sjednaných podmínek poskytování úvěru a úvěrující vzniklo právo na zesplatnění celého úvěru odpovídající vyčerpaným částkám debetního zůstatku v celkové výši 11 754,72 Kč, na který žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně prokázala i nabytí těchto pohledávek od právní předchůdkyně. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné nesplacené jistiny (sestávající původně též ze sjednaných poplatků a úrokového příslušenství), včetně zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanoveném ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vůči neúspěšnému žalovanému. Přitom náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 4 740 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 1 184,40 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení v celkové výši 7 624,40 Kč pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.