11 C 488/2022-45 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. TA160092481, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v měsíčních splátkách ve výši 8 056 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 6,49 % ročně a s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 403 Kč. Jelikož však žalovaná své závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas neplnila, úvěrující veškeré závazky žalované z úvěrového vztahu dopisem ke dni 6. 7. 2022 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 286 015,04 Kč, úvěrových poplatků ve výši 5 321 Kč (sestávajících z poplatku za zesplatnění ve výši 1 000 Kč, poplatků za upomínání ze dne 14. 1. 2022, 15. 2. 2022 a 3. 5. 2022 v celkové výši 1 500 Kč a poplatků za pojištění schopnosti splácet v období od prosince 2021 do června 2022 v celkové výši 2 821 Kč), úroku kapitalizovaného za dobu od 28. 4. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 12 391,22 Kč, úroku z dlužné jistiny uvedenému ve výroku I. rozsudku a též úroku z prodlení z dlužné jistiny od 7. 7. 2022 do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem obou stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne 11. 10. 2016 je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 600 tis. Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 96ti měsíčních splátkách po 8 056 Kč, včetně úroku ve výši 6,49 % ročně a současně pak zaplatit poplatek za přistoupení k pojištění schopnosti splácet ve výši 403 Kč měsíčně. Čerpání úvěru pak bylo prokázáno doloženým výpisem z úvěrového účtu žalované. V případě prodlení žalované s úhradou pohledávek úvěrující po dobu delší 14 dní byla tato oprávněna prohlásit dluh ze smlouvy za ihned splatný, k čemuž úvěrující přistoupila prohlášením ze dne 21. 6. 2022, jak plyne z jeho obsahu. Upomínání žalované prokázala žalobkyně upomínkami ze dne [datum], 15. 2. 2022 a 3. 5. 2022, kdy podle doloženého sazebníku poplatků, který byl učiněn součástí smlouvy, činil poplatek za jednotlivou upomínku 500 Kč a poplatek za zesplatnění pak 1 000 Kč. Ustanovení žalobkyně insolvenční správkyní úvěrující bylo prokázáno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2022. <i>Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru žalované. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru a dále poplatky za bankovní služby ve výši sjednané v úvěrové smlouvě, resp. s odkazem na sazebník poplatků. Bylo tak na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaná však zůstala v řízení zcela nečinná, a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru, bankovních poplatků a sjednanému úroku vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná své závazky neplnila, a proto žalobkyně v souladu s ujednáním zakotveným přímo v úvěrové smlouvě přistoupila k zesplatnění celé jistiny úvěru. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za dva úkony (předžalobní výzvy, podání žaloby) dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.