11 C 73/2021-333 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalované (po vyloučení nároku na náhradu nemajetkové újmy k samostatnému řízení) domáhala zaplacení náhrady škody, která spočívá ve snížení obvyklé ceny nemovitosti žalobkyně v rozsahu 21,6 % v důsledku vad uvedených v závěrech posudku Ing. [jméno] [příjmení] (tj. estetické vady vzniklé užitím nevhodného materiálu na konstrukci krovu) s tím, že na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi dne [datum] prováděla žalovaná pro žalobkyni výstavbu rodinného domu na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Valy se sjednanými termíny zahájení stavby dne 1. 7. 2018, dokončení stavby dne 15. 6. 2019 a předání a převzetí díla dne 30. 6. 2019. Žalovaná však dle žalobkyně dílo neprováděla v souladu s ujednáními smlouvy o dílo, dle projektu, pokynů žalobkyně a technického dozoru žalobkyně pana [jméno] [příjmení], předmět díla nedokončila a žádnou část díla žalobkyni nepředala ani ve sjednaném termínu, ani nikdy později, naopak na začátku září 2019 staveniště opustila a již se nikdy nevrátila. Žalobkyně dále specifikovala v obecné rovině jednotlivé vady díla ke dni podání žaloby, a to vadné provedení prostupu vzduchovodu pro krb, nedokončená izolace proti radonu a vodě, nesprávné provedení závětrních lišt a žlabu, promáčknutí střechy, nesprávné provedení průchodu komínu saunových kamen, absence instalace svodů, sněhových zábran, hromosvodu, stoupacích kompletů, vadná instalace anténního stožáru, nevhodně zvolené dřevo střešní konstrukce, neprovedené práce na rozvodech vody a kanalizace, neprovedené elektroinstalační práce, nedokončené vnitřní omítky, nedokončená hydro-radonová izolace, poškozená šachta kabelu dešťové vody, nedodání čerpadla nádrže na dešťovou vodu a chybějící revize a dokumentace, nedokončené oplocení, neodstranění deformace zásobníku dešťové vody, poškození trubice napájecího kabelu, nesprávný technologický postup zakrývání příkopu pro elektrické kabely, nesprávné natažení pletiva při montáži sloupků, zanechání stavebního materiálu při opuštění staveniště. Ačkoliv žalobkyně obdržela dne [datum] odstoupení žalované od smlouvy o dílo, považuje jej za neplatné, následně žalobkyně odmítla pokus žalované o předání části díla, neboť tato měla vady a nedodělky bránící řádnému užívání, naopak po žalované požadovala okamžité odstranění vad a nedodělků, a to svými dopisy ze září, října a listopadu 2019 a též z března 2020, tedy uplatnila po žalované nároky z vadného plnění dle § 2617 občanského zákoníku. Dne 1. 11. 2019 pak žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smluvních povinností a podstatné vady díla, kdy žalovaná jednak nedodržela sjednané termíny dokončení, jednak dílo vykazovalo vady a nedodělky díla bránící jeho řádnému užívání. 2. Žalovaná v rámci své obrany potvrdila uzavření smlouvy o dílo s tím, že výkopové práce byly zahájeny již v květnu 2018, nicméně žalobkyně byla v setrvalém prodlení s předáním projektu či dílčích výkresů nezbytných k realizaci prací, prováděla časté změny materiálů a technických řešení a dostávala se opakovaně do prodlení s odsouhlasením soupisů provedených prací, kdy v důsledku toho bylo v rámci kontrolního dne stavby dne 24. 7. 2019 sjednáno, že spolupráce bude pokračovat bez nároku žalobkyně na smluvní pokutu za nedodržení sjednaného termínu. Na konci srpna 2019 pak žalovaná odstoupila od uzavřené smlouvy o dílo pro trvající nesoučinnost žalobkyně, která projektovou dokumentaci předávala v rozporu se smlouvou pouze postupně, v nejasné podobě a v několika variantách, přičemž posléze bylo sjednáno, že technický dozor žalobkyně provede soupis vad a nedodělků díla a dojde k jeho předání a převzetí, nicméně zápis o předání a převzetí díla strany nikdy nepodepsaly. Žalovaná připustila existenci některých drobných vad a nedodělků díla, v jejichž rozsahu byla ochotna poskytnout žalobkyni slevu z ceny díla, nicméně současně upozornila na žalobkyní doposud neuhrazené faktury za provedené práce na díle ve výši celkem 436 648 Kč. Rozhodně však žalovaná odmítla žalobní tvrzení, podle kterého by žalobkyni způsobila jakoukoliv škodu, přičemž ve vztahu k materiálu užitému na konstrukci krovu stavby doplnila, že materiál byl užit na základě požadavku žalobkyně (vedeného cenovou náročností původně navrhovaných řešení) a po upozornění na jeho vlastnosti (tj. praskání a kroucení dřeva v průběhu jeho vysychání). 3. Procesní uchopení celé věci poněkud komplikovala konstrukce žalobního materiálu, která se vyznačuje velice rozsáhlými, opakovanými a celkem nadbytečnými citacemi smluvního, zákonného a jiného podkladového textu v kontrastu s relativní strohostí vlastního konkrétního faktografického zpracování skutkového podkladu (př. pokud je tvrzen„ nedodělek“ určitého druhu stavební práce, vyžaduje to pravidelně uvést již v rámci žalobních tvrzení, jaká konkrétní práce a v jakém konkrétním rozsahu byla sjednána a současně jaká konkrétní práce a v jakém konkrétním rozsahu byla nakonec fakticky realizována, což teprve umožňuje následně dovodit exaktně uchopitelnou, př. pro účely znaleckého zkoumání a ocenění, povahu a rozsah takového„ nedodělku), kdy po celou dobu řízení se přes opakované výzvy soudu nepodařilo u řady žalobou obecně vymezených„ vad a nedodělků“ takové konkretizace, která je věcí žaloby (nikoliv tedy snad soudu nebo protistrany nebo dokazování), docílit (př. u položky„ nedokončené práce na elektroinstalaci“, což je celkem bezobsažná formulace, který může označovat dva chybějící spínače za 100 Kč stejně jako kompletní elektrorozvody vč. spotřebičů v hodnotě přesahující 1 mil. Kč). Taková konkretizace přitom náleží mezi rozhodné skutečnosti, které nelze zjišťovat teprve ex post z navrženého a posléze provedeného dokazování, a to již s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, neboť toto se provádí pouze ke skutečnostem mezi stranami sporným (pokud tedy by byla př. kvalita a rozsah sjednaných elektroinstalačních prací nesporná, nebylo by vůbec nutno dokazování, třeba i potenciálně velmi rozsáhlé, k této otázce vůbec provádět, nicméně ta nemůže být v řízení učiněna nespornou, pokud žalobkyně nejprve neuvede, jaká kvalita a rozsah elektroinstalačních prací byla vlastně podle jejího stanoviska sjednána). Do doby provedení takové skutkové specifikace pak protistrana vůbec není schopna učinit takovou (absentující)„ specifikaci“ nespornou či se k ní jiným způsobem konkrétně vyjádřit a soud pochopitelně není schopen určit, k čemu vlastně vést dokazování. Ačkoliv je každá žaloba z povahy věci založena na jedinečném skutkovém podkladu, v nadepsané věci se v důsledku odvolává na téměř všechna ustanovení smlouvy o dílo v občanském zákoníku, přestože citované normy řeší diametrálně odlišné a vzájemně se vylučující situace. Není pochyb o tom, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody (tj. na kompenzaci majetkové újmy, které žalobkyni měla vzniknout protiprávním jednáním žalované), neboť soud se o tom z důvodu procesní jistoty opakovaným dotazem na žalobkyni ubezpečil (již proto, že nároky na náhradu škody lze v kontextu sporů ze smluv o dílo označit za spíše výjimečné až raritní), přesto žalobkyně již v žalobě akcentuje uplatnění nároků z vadného plnění (tj. jiný právní institut s odlišnými předpoklady vzniku a odlišnými právními důsledky), kterých je obecně vícero, ale současně též odstoupení od smlouvy (tj. další právní institut, opět s odlišnými předpoklady vzniku a odlišnými právními důsledky), které pravidelně vede k aplikaci bezdůvodného obohacení. Jakkoliv je konečné právní posouzení skutkového stavu věcí soudu, přesto se žalobce nevyhne při podání žaloby provedení vlastní prvotní právní kvalifikace jeho vlastní skutkové verze proběhlých událostí, neboť od každé takové skutkové verze se může odvozovat a také zpravidla odvozuje jiný tomu odpovídající nárok (obvykle i jediný v úvahu připadající), přičemž volba nároku neadekvátního skutkovému stavu, který žalobce tvrdí a hodlá prokazovat, pravidelně povede k zamítnutí žaloby. Současně platí, že nároky, kterých se lze domáhat uplatněním práva z vadného plnění, se nelze domáhat z jiného právního důvodu (§ 1925 občanského zákoníku), přičemž celá žaloba je vystavěna právě na tvrzeních o vadném (či neúplném) plnění žalované. Další procesní komplikaci pak představovala úvaha, z jakého důvodu žalobkyně věnuje tolik žalobního prostoru uvádění jednotlivých vad a nedodělků stavby, pokud ve výsledku svůj nárok odvozuje pouze od jediné tvrzené vady, totiž užitého materiálu na stavbu střešní konstrukce. Práce s několika skutkovými variantami mnohoznačné žaloby, ve které se tvrdí vlastně„ vše“ současně, samozřejmě projednání sporu ze smlouvy o dílo, které náleží samy o sobě mezi nejsložitější, výrazně brzdí a komplikuje, neboť pro každou z těchto variant do řízení vstupuje zcela odlišná právní kvalifikace se zcela odlišnými důsledky, zcela odlišnými rozhodnými skutečnostmi a v návaznosti na to se zcela odlišným poučením soudu. Každopádně bylo postaveno na jisto (sděleními strany žalující na opakované dot