12 C 13/2023-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Vznesený nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovanému byl odběr elektřiny za období od 16. 8. 2021 do 22. 12. 2021 vyúčtován fakturou [variabilní symbol] na částku 17 177,87 Kč, splatnou dne 31. 1. 2022, zahrnující smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh za měsíc září 2021 a říjen 2021, vždy po 100 Kč v souladu s „ ostatními ujednáními“ smlouvy. Následně na základě nově, po vystavení původní faktury, poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy prostřednictvím OTE byla faktura opravena opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] na přeplatek 1 404,95 Kč, který žalobkyně zohlednila v oznámení o provedení zápočtu ze dne 24. 2. 2022 a ponížila tak spotřebu vyúčtovanou původní fakturou. Na základě faktury [variabilní symbol] splatnou dne 31. 1. 2022 ve spojení s opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] tak žalobkyně vyúčtovala odběr elektřiny za období od 16. 8. 2021 do 22. 12. 2021 částkou 15 572,92 Kč, kdy součástí faktury byla též výše uvedená smluvní pokuta 2x 100 Kč za prodlení s úhradou sjednaných záloh. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 30 měsíců od data 16. 8. 2021, když v „ ostatních ujednáních“ smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ předčasného ukončení smlouvy včetně odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným, a to ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným, žalobkyně v souladu s energetickým zákonem ukončila dne 22. 12. 2021 dodávku elektřiny, přičemž dne 10. 1. 2022 odstoupila od smlouvy. Fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu za nedodržení doby trvání smlouvy od měsíce prosince 2021 do února 2024, tedy 26 měsíců po 400 Kč v částce 10 400 Kč. Žalobkyně se taktéž domáhala zaplacení částky 219 Kč představující dosud nehrazené pojistné splatné dne 15. 9. 2021, když žalovaný podpisem přihlášky k innogy Pojištění domácnosti dle pojistné smlouvy [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a innogy [právnická osoba] jako pojistníkem závazně přistoupil jako účastník – pojištěný, přičemž se zavázal hradit pojistné ve výši 219 Kč měsíčně. Na výše uvedené nároky žalobkyně žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu za odebrané množství energie. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data [datum], přičemž v „ ostatních ujednání“ smlouvy byl sjednán nárok žalobkyně na smluvní pokutu pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny, a to ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Dále byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení žalovaného s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů. Žalovaný taktéž přistoupil dne 27. 7. 2021 jako pojištěný k Pojištění domácnosti dle pojistné smlouvy [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a [anonymizováno] [právnická osoba] jako pojistníkem, přičemž se zavázal hradit pojistné ve výši 219 Kč měsíčně. Spotřebu elektřiny v období od 16. 8. 2021 do 22. 12. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum], splatnou dne 31. 1. 2022 na částku 17 177,87 Kč, zahrnující smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh za měsíc září 2021 a říjen 2021, vždy po 100 Kč v souladu s „ ostatními ujednáními“ smlouvy. Následně na základě nově, po vystavení původní faktury, poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy prostřednictvím [anonymizováno] byla faktura opravena opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] na přeplatek 1 404,95 Kč, který žalobkyně zohlednila v oznámení o provedení zápočtu vzájemných pohledávek ze dne [datum], a ponížila tak o uvedenou částku spotřebu vyúčtovanou původní fakturou, kdy nově činí dlužná částka žalovaného 15 772,92 Kč. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou záloh, odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 10. 1. 2022. Fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 400 Kč/měsíc za celkem 26 měsíců ve výši 10 400 Kč. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení celé účtované částky, leželo na žalovaném, který však žádné skutečnosti v tomto směru netvrdil, a proto ani neoznačil důkazy na podporu takových tvrzení. 5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ), s náležitostmi stanovenými v § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. Povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty vyplývá z ostatních ujednání smlouvy sjednané účastníky řízení a odpovídá ust. § 2048 ObčZ. Žalovaný se v přihlášce k pojištění zavázal hradit též sjednaný poplatek za pojištění, což v žalovaném rozsahu neučinil. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur, úroky z prodlení dle § 1968 ObčZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 056 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 2 180 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 6 540 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.