12 C 274/2023-39 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen„ smlouva o běžném účtu“) dle níž banka zřídila pro žalovaného vedení běžného účtu č. [bankovní účet] za současné povinnosti žalovaného udržovat na svém účtu minimální zůstatek ve výši 200 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o běžném účtu jsou Dispozice, Všeobecné obchodní podmínky (dále též„ VOP“) a Základní produktové podmínky banky, a dále Úrokový lístek a Sazebník banky. Žalovaný nedostál své povinnosti ze smlouvy, kdy se opakovaně na svém účtu dostával do nepovoleného debetu a banka tak v souladu s čl. 44d písm. d) VOP vypověděla žalovanému účet dopisem ze dne [datum], přičemž dlužná částka z nepovoleného debetu dodnes činí 594,49 Kč. Dále banka a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ Expres půjčka“ (dále jen„ smlouva o úvěru“), jejíž součástí jsou Všeobecné produktové podmínky. Na základě čl. II. odst. 1 ve spojení s čl. III. odst. 2, 3 smlouvy o úvěru poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, a to dne [datum] převodem na běžný účet žalovaného. V souladu s čl. II. odst. 4 smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 478,28 Kč, vždy ke 12. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. Spolu s tím se žalovaný zavázal k úhradě pojištění schopnosti splácet dle čl. II. odst. 4 smlouvy ve výši 132 Kč, a to formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu č. [bankovní účet] na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Za dobu smluvního vztahu žalovaný na vyčerpaný úvěr uhradil částku 38 889,48 Kč, kterou žalobkyně započetla ve výši 18 046,13 Kč na jistinu, ve výši 15 960,06 Kč na smluvený úrok ve výši 16,60 % ročně, ve výši 4 836 Kč na smluvní poplatky a ve výši 47,29 Kč na úrok z prodlení. Neboť žalovaný porušil sjednané podmínky, když učinil kroky k zahájení insolvenčního řízení, banka využila oprávnění dle čl. III. odst. 10 písm. d) ve spojení s čl. III. odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru a dopisem ze dne [datum] ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 30. 7. 2020. Dlužná žalovaným dosud neuhrazená částka ze smlouvy o úvěru tak sestává z dlužné jistiny ve výši 41 953,87 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru v celkové výši 344,08 Kč ve sjednané výši 16,60 % ročně dle čl. II. odst. 5 smlouvy o úvěru naúčtovaných z dlužné jistiny 41 953,87 Kč za období od 12. 7. 2020 do 30. 7. 2020 a kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši v celkové výši 1 252,36 Kč z celkové dlužné jistiny 41 953,87 Kč za období od 8. 9. 2021 do 14. 1. 2022. Pohledávky banky byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupeny žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků rozhodoval soud dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o běžném účtu uzavřené mezi bankou a žalovaným dne [datum], jejíž součástí byly též Dispozice ke smlouvě a Všeobecné obchodní podmínky banky, má soud za prokázané, že banka se zavázala pro žalovaného zřídit běžný účet č. [bankovní účet] za současné povinnosti žalovaného udržovat na svém účtu minimální zůstatek ve výši 200 Kč. Z doloženého výpisu z účtu má soud za prokázané, že žalovaný nedostál své povinnosti, kdy se opakovaně dostal do nepovoleného debetu a žalobkyně v souladu se čl. 44c písm. c) VOP ve spojení s čl. 44d odst. d) VOP vypověděla běžný účet žalovaného dopisem ze dne [datum] ke dni [datum], přičemž výše nepovoleného debetu dodnes činí 594,49 Kč. Dále žalovaný s bankou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, a to převodem na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr včetně úroku ve výši 16,60 % ročně a pojištění schopnosti splácet ve výši 132 Kč měsíčně dle čl. II. odst. 4, 5 smlouvy o úvěru splácet v 60 splátkách po 1 610,28 Kč měsíčně, vždy ke 12. dni v měsíci, počínaje [datum]. Dle čl. III. odst. 10 písm. d) smlouvy o úvěru je za případ porušení smlouvy považováno učinění kroků k zahájení insolvenčního řízení žalovaného, přičemž v případě porušení povinností byla v souladu s čl. III. odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné. Neboť žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, kdy byl podán insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení žalovaného, banka dopisem ze dne [datum] prohlásila v souladu se smlouvou úvěr za okamžitě splatný ke dni 30. 7. 2020. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 41 953,87 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru v celkové výši 344,08 Kč ve sjednané výši 16,60 % ročně dle čl. II. odst. 5 smlouvy o úvěru naúčtovaných z dlužné jistiny 41 953,87 Kč za období od 12. 7. 2020 do 30. 7. 2020 a kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši v celkové výši 1 252,36 Kč z celkové dlužné jistiny 41 953,87 Kč za období od 8. 9. 2021 do 14. 1. 2022. Žalobkyně prokázala, že smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] byly pohledávky banky za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o úvěru postoupeny žalobkyni. 5. Smlouvy uzavřené mezi bankou a žalovaným soud posoudil jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Podle § 2665 OZ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě předmětných smluv poskytla žalovanému vedení běžného účtu s možností překročení do záporného zůstatku, a dále úvěr ve výši 60 000 Kč, přičemž žalovaný byl v obou případech povinen fakticky vyčerpané prostředky splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroku z úvěru, poplatků, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl včetně úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 702 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 1 500 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.