12 C 399/2023-14 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] k ČSOB kreditní kartě (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě níž bylo žalovanému umožněno čerpat peněžité prostředky až do výše úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro ČSOB kreditní kartu (dále jen„ OP“). Žalovaný byl povinen hradit úrok ve výši 21,90 % ročně, následně snížený na 19,90 % ročně. Žalobkyně byla oprávněna účtovat dle čl. 4 OP za své služby poplatky v souladu se sazebníkem poplatků žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpaný úvěr řádně nesplácel, využila žalobkyně oprávnění dle čl. 9 OP a pohledávku ze smlouvy o úvěru zesplatnila ke dni 25. 8. 2022. Žalovaný dosud přes výzvy žalobkyně neuhradil jistinu úvěru ve výši 23 896,48 Kč, úrok ve výši 21,90 % ročně a následně 19,90 % ročně z aktuální dlužné jistiny kapitalizovaný ke dni 24. 6. 2023 v částce 2 486,41 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z aktuální dlužné jistiny a poplatků kapitalizovaný ke dni 24. 6. 2023 v částce 2 146,46 Kč. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků rozhodoval soud dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě umožnila žalobkyně žalovanému čerpat peněžní prostředky prostřednictvím vydané kreditní karty do výše úvěrového limitu 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet vyčerpaný úvěr včetně sjednaného úroku 21,90 % ročně, později ve výši 19,90 % ročně, a to tak, že minimální výše měsíční splátky dle čl. 2 smlouvy o úvěru ve spojení s čl. 5 OP činila 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, nejméně však částky 500 Kč. Z transakční historie k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaný poskytnutý úvěr průběžně čerpal, přičemž následně porušil podmínku zajistit na bankovním účtu dostatek disponibilních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu dlužných splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, zesplatnila žalobkyně ke dni 25. 8. 2022 pohledávky ze smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 27. 8. 2022. Dluh žalovaného sestává z jistiny úvěru ve výši 23 896,48 Kč, úroku ve výši 21,90 % ročně a následně 19,90 % ročně z aktuální dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni 24. 6. 2023 v částce 2 486,41 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z aktuální dlužné jistiny a poplatků kapitalizovaného ke dni 24. 6. 2023 v částce 2 146,46 Kč. Na svůj dluh žalovaný dosud ničeho neuhradil i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 3. 7. 2023. 5. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, poplatků, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 956 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.