12 C 459/2023-20 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem užívala byt na adrese [adresa], ve druhém nadzemním podlaží. Na základě nájemní smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíčně nájemné ve výši 8 500 Kč a dále zálohu na úhradu služeb poskytovaných s užíváním bytu ve výši 1 000 Kč měsíčně, vždy do každého dvacátého dne předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaná přes výzvu žalobkyně dosud neuhradila nájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně za měsíce leden 2023, únor 2023 a březen 2023 v celkové výši 25 500 Kč. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listin. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako pronajímatelem a vlastníkem předmětného bytu a žalovanou jako nájemcem má soud za prokázané, že žalobkyně přenechala žalované k užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. [číslo] v obci [obec] (dále jen„ předmětný byt“), žalovaná se zavázala hradit za toto užívání nájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně a zálohy za služby spojené s užíváním bytu a společných prostor ve výši 1 000 Kč měsíčně, s tím, že splatnost byla sjednána ke každému dvacátému dni příslušného měsíce na následující měsíc, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaná dosud neuhradila dlužné nájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně z předmětné nájemní smlouvy za období leden 2023, únor 2023, březen 2023. Žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, žádné skutečnosti vyvracející či oslabující žalobkyní uplatněný nárok, soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně korespondujícího s předloženými listinnými důkazy. 5. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav zhodnotil v době uzavření nájemní smlouvy dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), dle něhož nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Žalovaná byla v rozhodném období povinna hradit nájemné dle ust. § 2217 odst. 1 OZ, což v rozsahu uplatněném žalobou nečinila. Soud tak podané žalobě výrokem I. vyhověl, a to včetně úroků z prodlení v žalobkyní uplatněné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu prodlení žalované dle ust. § 1970 OZ. Pokud se jedná o lhůtu k plnění, soud tuto stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 OSŘ jako třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení v plném rozsahu úspěšná, tudíž této náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 020 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 6 420 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 7 bod 5 AT po 2 140 Kč za jeden úkon poskytnuté právní služby, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ ve výši 1 538 Kč, celkem částky 9 878 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.