12 C 476/2022-40 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“), Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky banky. Na základě úvěrové smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 240 000 Kč, a to vyplacením na běžný účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,99 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 531 Kč, vždy splatných k 21. dni daného měsíce. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky po dobu delší než 14 dní bylo mezi bankou a žalovaným dle čl. VIII odst. 1 písm. e) ÚP sjednáno oprávnění banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost, když nesplácel vyčerpaný úvěr řádně a včas, neboť se poprvé dostal do prodlení se splátkou splatnou v září 2020. Banka tak využila svého oprávnění a dopisem ze dne 29. 1. 2021 úvěr zesplatnila v plné výši. Za dobu smluvního vztahu žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 187 143 Kč, kterou banku započetla ve výši 106 589,62 Kč na jistinu úvěru, ve výši 80 244,99 Kč na smluvní úrok a ve výši 308,39 Kč na úrok z prodlení. Dlužná žalovaným dosud neuhrazená částka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 133 410,37 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru v celkové výši 7 926,66 Kč ve sjednané výši 8,99 % ročně naúčtovaných z dlužné jistiny 133 410,37 Kč za období od 31. 3. 2021 do 30. 11. 2021 a kapitalizovaných úroků z prodlení v zákonné výši v celkové výši 8 392,06 Kč z dlužné jistiny 133 410,37 Kč za období od 23. 2. 2021 do 30. 11. 2021. Pohledávka banky za žalovaným byla následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2021 s účinností ke dni 9. 12. 2021 postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků rozhodoval soud dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankou a žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 240 000 Kč, a to poukázáním finančních prostředků na bankovní účet žalovaného z bankovního účtu číslo [bankovní účet], na nějž měl být úvěr formou zápočtu z běžného účtu hrazen. Žalovaný se [anonymizováno] vyčerpaný úvěr včetně úroku ve výši 8,99 % ročně splácet v 96 splátkách po 3 531 Kč měsíčně, vždy k 21. dni v měsíci, počínaje [datum]. Dle čl. „Povinné údaje dle zákona o spotřebitelském úvěru“ odst. 8 smlouvy o úvěru byla banka v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv platby delšího 14 dní oprávněna prohlásit svým rozhodnutím zbývající část úvěru za zcela splatnou. Z výpisu z úvěrového účtu číslo [bankovní účet] a platební historie k tomuto účtu má soud za prokázané, že žalovaný úvěr ve výši 240 000 Kč vyčerpal dne 30. 6. 2016, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného, přičemž do prodlení s úhradou sjednaných splátek se dostal již se splátkou splatnou v září 2020, následně hradil splátky s prodlením, či pouze částečně, naposledy částečně uhradil splátku dne 21. 4. 2021. Žalobkyně tak využila svého oprávnění a dopisem ze dne 29. 1. 2021 prohlásila banka v souladu se smlouvou úvěr za okamžitě splatný ke dni 13. 2. 2021. Dlužná částka dosud sestává z dlužné jistiny ve výši 133 410,37 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru v celkové výši 7 926,66 Kč ve sjednané výši 8,99 % ročně naúčtovaných z dlužné jistiny 133 410,37 Kč za období od 31. 3. 2021 do 30. 11. 2021 a kapitalizovaných úroků z prodlení v zákonné výši v celkové výši 8 392,06 Kč z dlužné jistiny 133 410,37 Kč za období od 23. 2. 2021 do 30. 11. 2021. Žalobkyně prokázala, že Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] byla pohledávka banky za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. 5. Smlouva uzavřená mezi Bankou a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru či úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 5 337 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá, žaloba, podání ze dne 29. 3. 2023) po 6 460 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 22 610 Kč a 4 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně, a to ve výši 5 000 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.