13 C 384/2022-41 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 16 104 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným elektronicky uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 9. 11. 2020. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 17 304 Kč na koupi zboží. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit žalobkyni v dohodnutých splátkách. Žalovaný uhradil pouze částku 1 200 Kč a ve zbývající části svůj závazek nesplnil a dlužnou částku neuhradil. Žalovaný nereagoval na zaslané upomínky, proto došlo k zesplatnění úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Dne 9. 11. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 17 304 Kč na zakoupení televizoru. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit ve 36 měsíčních splátkách po 775 Kč, z čehož 724 Kč činila splátka jistiny a úroku a 51 Kč za pojištění nemožnosti splácet. Žalovaný své povinnosti nesplnil a dluh nesplatil, když uhradil pouze 1 200 Kč, proto žalobkyně odstoupila od smlouvy. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného ke splnění jeho závazku předžalobní výzvou ze dne 1. 10. 2021. 5. Uzavření smlouvy o úvěru je prokazováno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 9. 11. 2020, která byla obchodníkovi vyplacena téhož dne. Skutečnost, že žalovaný svůj závazek nesplnil a dluh ve lhůtě nesplatil vyplývá z opakovaných výzev žalobkyně k úhradě dluhu. Tyto důkazy na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti, když jejich hodnověrnost nebyla zpochybňována ani účastníky řízení. 6. Z předložených listin vyplývá, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 17 304 Kč a ten byl povinen částku zvýšenou o smluvní úrok a další sjednané platby splatit v souladu se smlouvou ve sjednaném termínu splatnosti, což žalovaný neučinil. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky, soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaný nesplnil svůj dluh řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení. Žalobkyní požadovaný úrok odpovídá zákonným kritériím. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále v nákladech za její zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 300 Kč a za tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má též právo na náhradu DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 2 452 Kč.