16 C 77/2023-35 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 31. 12. 2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím v celkové výši 26 285 Kč v pravidelných 78 týdenních splátkách po 722 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 29. 6. 2021. Žalovaný čerpal úvěr v hotovosti, sjednané splátky však nehradil řádně a včas. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, s datem účinnosti k témuž dni, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022. Žalovaný na svém dluhu uhradil toliko 6 730 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 23 270 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 31. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Uvedená společnost se zavázala na základě předmětné smlouvy poskytnout žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit této společnosti spolu s jistinou úrok ve výši 12 855 Kč a poplatek za zpracování a péči o zákazníka ve výši 13 430 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 722 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 6. 2021. Podpisu smlouvy a předání peněz byla přítomna další osoba, která tyto skutečnosti stvrdila svým podpisem. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný zaplatil společnosti [právnická osoba] dne 4. 1. 2020 částku 730 Kč, dne 14. 1. 2020 částku 3 000 Kč a dne 11. 2. 2020 částku 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022, který byl žalovanému dle podacího lístku zaslán dne 24. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022, která byla žalovanému zaslána následující den, jak vyplynulo z podacího lístku. 5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Předně soud konstatuje, že žalobkyně prokázala, že je v řízení aktivně věcně legitimována, když pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek podle § 1879 a násl. o.z. postoupena na žalobkyni. 7. Žalobkyně nárokuje zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. Z tohoto důvodu soud uzavřenou úvěrovou smlouvu neposuzoval z hlediska jejího souladu s dobrými mravy, resp. její platnosti či neplatnosti, jak by za jiných okolností činil, ale omezil přezkum nároku žalobkyně na prokázání či neprokázání skutečností významných z hlediska ustanovení o bezdůvodném obohacení. Shora uvedenými důkazy má soud za prokázáno, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný se tak obohatil o částku 30 000 Kč, a je tedy podle § 2991 odst. 1 o.z. povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Žalovaný na svém dluhu uhradil, dle tvrzení žalobkyně a s ním korespondujícího přehledu plateb, částku 6 730 Kč. Žalovaným nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by uhradil více, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně a žalovaného zavázal k zaplacení částky 23 270 Kč, která odpovídá rozdílu získaného majetkového prospěchu na straně žalovaného a částek již žalovaným zaplacených. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Žalovaný si musel být vědom toho, že má poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději dne 29. 6. 2021. Žalovaný tak nicméně neučinil, když k uvedenému dni vrátil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 6 730 Kč. Soud proto žalobě vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení, když tento žalobkyni přiznal v kapitalizované podobě ve výši 1 135,89 Kč za období od 30. 6. 2021 do 28. 1. 2022 a dále v běžící podobě od 29. 1. 2022 do zaplacení, když výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 2 383 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 931 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. O všech lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.