9 C 1/2017-165 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně dne 2. 10. 2013 půjčila finanční hotovost žalovanému, což následující den 3. 10. 2013 žalovaný uznal podpisem uznání dluhu, ve kterém uznal dluh vzniklý na základě půjčky ve výši 250 000 Kč. Předmětný dluh se žalovaný zavázal v plné výši splatit nejpozději do 2. 1. 2015, avšak nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel a žalobkyni žádné finance nedluží, když panu [příjmení], což je syn žalobkyně, převážel drogy, jež mu byly ukradeny, a pan [příjmení] po něm požaduje finance za ukradené drogy. 3. Z předložených důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Z listiny nazvané uznání dluhu ze dne 3. 10. 2013 má soud za prokázané, že žalovaný uznal dluh vzniklý na základě půjčky ze dne 2. 10. 2013 ve výši 250 000 Kč, jenž žalovaný uzavřel s žalobkyní. V souladu s čl. II. uznání dluhu měl žalovaný předmětný dluh splatit k rukám žalobkyně nejpozději do 2. 1. 2015. Uznání dluhu žalovaný opatřil svým úředně ověřeným podpisem. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce obrátila na žalovaného, a to formou předžalobní upomínky ze dne 21. 12. 2015, ve které žalovaného vyzvala ke splacení dluhu. Na toto reagoval žalovaný přípisem ze dne 30. 12. 2015 tak, že si není vědom, že by si od žalobkyně půjčil hotovost ve výši 250 000 Kč a zažádal o zaslání kopie o půjčce. Na to reagoval právní zástupce žalobkyně sdělením ze dne 6. 1. 2016, ve kterém žalovanému sdělil, že uznání dluhu je žalovanému k dispozici k nahlédnutí v kanceláři právního zástupce a dále ve sdělení uvedl, že dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 250 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky týkajících se právního zastoupení ve výši 19 200 Kč. V listině nazvané příloha č. 1 – splátkový kalendář jsou uvedena jména a rodná čísla žalobkyně a žalovaného, datum 3. 10. 2013 a podpisy obou účastníků. 4. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl:„ Byli jsme s panem [příjmení] kamarádi, přišel za mou, jestli si nechci vydělat 20 000 Kč, abych odvezl nějaký balíček do [obec]. Přijel jsem do [obec], tak jak bylo už řečeno, pak mi balíček ukradli. Pan [anonymizováno] mi potom pořád volal, bylo to asi 14 dní před tím, než jsem mu to podepsal. Volal mi, jezdil za mnou a chtěl zaplatit ten balíček. Šli jsme pak na poštu, já jsem to podepsal, abych měl klid. [příjmení] stál u vchodu a já jsem byl u prvého okýnka, nečetl jsem to, měl jsem strach a podepsal jsem to. Nevím, kolik bylo vyhotovení, myslím jeden. Já jsem udělal jeden podpis. Potom v autě jsem podepsal ještě jeden prázdný papír, na tom papíru bylo dole jen moje jméno, vlastně tam nebylo moje jméno, byl tam jen řádek na můj podpis a já jsem to podepsal.“ K dotazu soudu dále uvedl:„ svědek mi poté, kdy mě okradli v těch Varech, řekl, že v tom balíčku byly drogy. Proto jsem na policii nešel, bral jsem to tak, že je lepší podepsat ten papír než vysvětlovat, že jsem vezl drogy.“ K dalšímu dotazu zástupce žalobkyně žalovaný uvedl, že to bylo tak, že přijel do Varů, čekal na jeho kamaráda, přijela černá X-5, vyskákali z ní dva borci, odvedli ho do auta, odvezli ho na první autobusovou zastávku a tam jej z auta vyhodili. V podání vysvětlení ze dne 15. 6. 2017, č. j. KRPK-25066-3322/TČ-2015-190080, které žalovaný učinil na PČR - odbor hospodářské kriminality, žalovaný uvedl, že svědkovi [příjmení] převážel balíček s marihuanou, jenž mu byl odcizen a svědek [příjmení] na žalovaného naléhal, aby mu peníze zaplatil. Jelikož nebyl žalovaný schopen zaplatit svědkovi [příjmení] požadovanou sumu, navrhl svědek [příjmení], aby žalovaný podepsal dokumenty, jejichž přesný obsah nebyl žalovanému znám, ale ví, že tam bylo uznání dluhu na částku 250 000 Kč na paní [celé jméno žalobkyně]. Asi do dvou měsíců od podpisu těchto dokumentů opět kontaktoval svědek [příjmení] žalovaného s řešením, jak údajný dluh ve výši 250 000 Kč splatit, když z iniciativy svědka [příjmení] byly uzavřeny pojistné smlouvy na jméno žalovaného. Z dalších důkazů, včetně tvrzení, jenž účastníci učinily při jednání nespornými, má soud za prokázané, že následné pojistné plnění z těchto smluv bylo vypláceno na účet svědka [příjmení], žalovaný přijal na základě pojistných smluv, které se řešily v trestním spise plnění jednou v hotovosti a nevylučuje ani, že mu přišlo jednou plnění složenkou, ale tyto peníze předal svědku [příjmení] a v rozsudku soudu je konstatováno, že takto nebyl zapojen do příjmu z pojistných smluv. 5. Svědek [příjmení] při své svědecké výpovědi uvedl, že žalobkyně je jeho matka, která žalovanému půjčila finance. Žalovaný byl jeho kamarád. Svědek uvedl:„ Já jsem pak vyhotovil ten papír, to uznání dluhu, šli jsme na poštu, tam on to podepsal, s matkou se neviděl, matka mně důvěřovala, tak jsem to za ni vyřídil.“ Dále uvedl:„ To uznání dluhu bylo proto, abych měl něco v ruce, tedy pro matku“.„ K zajištění té půjčky byla podepsána směnka.“ Dále je u výslechu uvedeno:„ Já jsem nezprostředkoval setkání žalovaného s mojí matkou, protože k tomu nebyl důvod. Řekl mi, abych mu sehnal peníze, a já jsem mu je sehnal. K námitce zástupce žalovaného protokoluje, já jsem mu je půjčil a potom to podepsal. Žalovanému jsem předal peníze a druhý den bylo podepsáno uznání dluhu.“ Následně byla právním zástupcem žalobkyně položena svědkovi sugestivní otázka, na kterou reagoval tak, že peníze žalovanému pouze předal, půjčila mu je jeho matka. 6. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedla, že žalovaného nezná a nikdy ho neviděla. Syn ji požádal, aby jeho kamarádovi půjčila 250 000 Kč. Nikdy nikomu takto nepůjčila žádné finance. Peníze měla v trezoru. O trestních řízeních jejího syna ohledně pojistných podvodů neví, nic jí neřekl, doslova uvedla:„ Koukám na to jako blázen“. Dále uvedla, že jí syn neřekl ničeho o tom, že by bylo něčeho spláceno. 7. V rozsudku Okresního soudu v Chebu č. j. 7 T 4/2021-3689 ze dne 20. 7. 2022, jenž byl vyjma části výroku o náhradě škody potvrzen rozhodnutím Krajského soudu v Plzni č. j. 50 To 271/2022-3778 ze dne 25. 1. 2023, se uvádí:„ Soud považuje za zásadní důkaz výpověď svědka [celé jméno žalovaného]. Tento zcela jasně a jednoznačně popsal okolnosti a zejména důvody uzavírání pojistných smluv na jeho jméno a vyjadřoval se i k hlášením pojistných událostí uplatňovaných z titulu uzavřených smluv. Výpovědí svědka je bezpečně prokázáno, že v jeden den uzavřel více pojistných smluv na jednom místě – v [obec], v kanceláři obž. [příjmení]. Podnět k tomuto jednání nebyl z jeho strany, když neměl důvod a zájem pojistné smlouvy uzavírat, ale ze strany obž. [příjmení], s nímž měl nevyřešený dluh. O dluhu svědka vůči obž. [příjmení] hovořil i obž. [příjmení] a lze tedy vzít za potvrzenou informaci svědka, že důvodem byl dluh svědka. Z pohledu řešení této kauzy pak není vůbec směrodatné a podstatné, zda šlo o dluh fiktivní, skutečný, zda se týkal drog či čehokoliv jiného. Podstatné je, že obž. [příjmení] a svědek [celé jméno žalovaného] se shodli na tom, že obž. [příjmení] vymáhal na svědkovi peníze (ostatně stejné je možno dokladovat i vedením civilního sporu u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 9 C 1/2017). Pokud v tomto světle svědek popisuje, že důvodem uzavření smluv (na popud obž. [příjmení]) bylo právě vyřešení tohoto dluhu, jeví se toto tvrzení logickým, reálným a zcela přesvědčivým, a to tím spíše, že z výpovědi svědka vyplývá i to, jak by tímto způsobem mohl (měl) být dluh postupně splácen a tomuto popsanému systému odpovídá i to, jak bylo následně u jednotlivých smluv obžalovanými postupováno (při uplatňování nároku na pojistné plnění, které si – byť formálně měl úraz utrpět pojištěný [celé jméno žalovaného] – nechávali vyplácet na své bankovní účty, a to primárně právě obž. [příjmení], jenž byl také nejčastěji prokazatelně zapojen do vyplňování hlášení o pojistných událostech).“ Jak uvedl ve výše uvedeném rozhodnutí Krajský soud v Plzni:„ Podstatou trestnosti obžalovaných nebylo uzavírání většího počtu pojistných smluv na stejný pojistný zájem, ale to, že cíleně obelhávali pojišťovny tím, že při uzavírání těchto smluv neuváděli pravdivé informace, na něž byli pojišťovnami přímo dotazováni, dále uplatňovali nárok na výplatu pojistného plnění z fiktivní pojistné události a z tohoto titulu tak neoprávněně čerpali finanční prostředky u smluv, které uzavírali v nepřítomnosti pojistníka [celé jméno žalovaného] a bez jeho vědomí tím, že klamali pojišťovny v tom, kdo a proč, z jakého důvodu a za jakým cílem pojištění uzavírá.“ Dále je ve výroku rozsudku Okresního soudu v Chebu č. j. 7 T 4/2021-3689 uvedeno, že oba obžalovaní páchali danou trestnou činnost v době od 10. srpna 2013 do 23. dubna 2015. Z rozhodnutí Okresního soudu v Chebu ze dne 20. 4. 2020, č. j. 6 T 39/2019-729 má soud za prokázané, že ve věci obžalovaného (v dané věci svědka) [jméno] [příjmení], stíhaného pro pokračující přečin pojistného podvodu podl