9 C 130/2023-22 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně podala dne 3. 2. 2023 žalobu s odůvodněním, že jako provozovatel distribuční soustavy na základě smlouvy o distribuci plynu uzavřené mezi ní a obchodníkem s plynem zajišťuje distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. V případě ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem dochází v případě pokračování odběru plynu na odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu ke škodě žalobkyně jako distributora. Dne [datum] byl podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba] na přerušení dodávky plynu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], z důvodu neplacení. Požadované datum přerušení dodávky bylo ke dni [datum]. Dne [datum] byl podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba] na ukončení distribuce plynu do [odběrného] místa [číslo] na adrese [adresa], z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení [datum]. Žalobkyně se následně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v odběrném místě. Žalovaná byla na neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu upozorněna oznámením žalobkyně ze dne [datum] a [datum]. V souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, zanikla smlouva o zajištění služby distribuční soustavy uplynutím patnáctého pracovního dne ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem, tedy od [datum] je odběr na daném odběrném místě kvalifikován v souladu s ust. § 74 odst. 1, odst. 4 energetického zákona jako neoprávněný. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a výpočet škody za období od [datum] do [datum] bylo vyfakturováno ve faktuře [číslo] ze dne [datum] ve výši 11 779,69 Kč, množství odebraného plynu vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku přerušení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni [datum] a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav [číslo] m3, který vyplývá z přílohy faktury [číslo] byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru postupem dle § 5 odst. 4. vyhlášky č. 108/2011 Sb. Koncový stav plynoměru [číslo] m3 byl stanoven taktéž automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru postupem dle § 5 odst. 4. vyhlášky č. 108/2011 Sb., ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni [datum]. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a výpočet škody za období od [datum] do [datum] bylo vyfakturováno ve faktuře [číslo] ze dne [datum] ve výši 1 511,39 Kč, množství odebraného plynu vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni [datum] a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav [číslo] m3, který vyplývá z přílohy faktury [číslo] byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru postupem dle § 5 odst. 4. vyhlášky č. 108/2011 Sb. Koncový stav plynoměru [číslo] m3 byl zjištěn při jeho demontáži dne [datum], kdy žalovaná umožnila jeho odečet. Žalovaná přes odeslanou předžalobní výzvu na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se během řízení k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci rozhodoval bez jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) na základě předložených listin. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalovaná zastoupena na základě plné moci [právnická osoba] (obchodník s plynem), uzavřela dne [datum] s žalobkyní (provozovatel distribuční soustavy) smlouvu o připojení k distribuční soustavě [číslo] jejímž předmětem bylo připojit odběrné plynové zařízení zákazníka k distribuční soustavě a zajistit požadovanou kapacitu na odběrném místě [adresa]. Žalovaná měla s obchodníkem s plynem uzavřenu smlouvu o sdružených dodávkách plynu s účinností od [datum]. Obchodník s plynem podal žádost o přerušení dodávky plynu ke dni [datum] z důvodu neplacení. Měřidlo nebylo zpřístupněno [datum] ani [datum], účinek přerušení plynu tak nastal až ke dni [datum]. Žalobkyně zaslala žalované oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu dne [datum] a dne [datum]. Obchodník s plynem podal žádost o ukončení distribuce plynu ke dni [datum] z důvodu neplacení. Měřidlo bylo zpřístupněno dne [datum] a toho dne bylo demontováno. 5. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované částku za neoprávněnou distribuci plynu v období od [datum] do [datum] ve výši 11 779,69 Kč, splatnou dne 16. 11. 2022. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované částku za neoprávněnou distribuci plynu v období od [datum] do [datum] ve výši 1 511,39 Kč, splatnou dne 16. 11. 2022. Výzvou ze dne 23. 1. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou na všech známých adresách k úhradě dlužné částky. S ohledem na to, že žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila, obrátila se žalobkyně na soud. 6. Pokud se jedná o právní posouzení věci, po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovanou odstoupením od smlouvy se odběr zemního plynu žalovanou stal podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) odběrem neoprávněným, poskytovaným bez právního důvodu. Žalovaná je tak ve smyslu § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona povinna nahradit žalobkyni škodu vzniklou neoprávněným odběrem. Protože z měřícího zařízení bylo možné zjistit spotřebu odebraného plynu, vycházela žalobkyně v souladu s ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., z takto zjištěného množství odebrané energie. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni škodu v žalované výši, která vznikla odebráním zemního plynu po ukončení smluvního vztahu a protože tuto svou povinnost nesplnila v termínu splatnosti je oprávněný také návrh žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k těmto skutečnostem a jejich právnímu hodnocení soud žalobě výrokem I. v plném rozsahu vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. To, že jde o ustálený vzor je patrné i z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016 ze kterého vyplývá, že:“ Skutečnost, že jde o spor o náhradu škody z neoprávněného odběru plynu a distribuce plynu, sama o sobě nevylučuje závěr, že žaloba byla podána ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu na„ ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.