9 C 46/2023-47 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 11. 2022 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platba byla identifikována poznámkou [číslo], avšak uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalovaný se proto na úkor právního předchůdce tímto bezdůvodně obohatil. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, ze strany právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „ o. s. ř.“ rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo]. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě tvrzené, ovšem nikterak neprokázané, smlouvy, pohledávka právního předchůdce žalobkyně je proto bezdůvodným obohacením žalovaného. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, ze strany právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 [právnická osoba], [IČO], následně pohledávku včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 8. 2022. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 12. 8. 2022. 5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku., dále jen o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 1958 odst. 2 o. z., platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Vzhledem ke shora uvedenému, soud konstatuje, že žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně (před postoupením pohledávky na úkor právního předchůdce žalobkyně) ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. a žalobkyně se proto mohla domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z tohoto titulu. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 18. 9. 2020 na účet žalovaného ve výši 20 000 Kč, a to včetně úroku z prodlení z této částky za dobu od 23. 8. 2022 do zaplacení, když v daném případě se dluh stal v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. splatným kvalifikovanou výzvou k plnění, kdy za takovou výzvu lze považovat předžalobní výzvu ze dne 12. 8. 2022. Soud proto žalobě plně vyhověl. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.