9 C 480/2022-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 9. 2022 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě [smlouva] [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Za období od 10. 6. 2020 do 17. 9. 2020 vystavil právní předchůdce žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] znějící na částku 8 233,45 Kč, žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Za období od 18. 9. 2020 do 24. 11. 2020 vystavil právní předchůdce žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] znějící na částku 7 245,49 Kč, žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy a vystavených faktur, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, což oznámil právní předchůdce žalobkyně žalované dopisy ze dne 18. 8. 2022, dopisy z téhož dne vyzvala žalobkyně žalovaného písemně k úhradě předžalobními výzvami dle § 142a odst. 1 zákonač. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná na svůj dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě [smlouva] [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 15. 10. 2020, vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalované za odběr elektřiny za období od 10. 6. 2020 do 17. 9. 2020 částku 8 233,45 Kč, žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 22. 12. 2020, vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalované za odběr elektřiny za období od 18. 9. 2020 do 24. 11. 2020 částku 7 245,49 Kč, žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy a vystavených faktur, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisy ze dne 18. 8. 2022. Po postoupení pohledávek žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 18. 8. 2022. 5. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právnímu předchůdci žalobkyně jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit za ni cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a právnímu předchůdci žalobkyně, a po postoupení pohledávky žalobkyni, vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to ani přes písemné upomínky s výzvou k plnění adresované právním předchůdcem žalobkyně žalované. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.