9 C 81/2023-38 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 1. 2023 doplněnou podáním ze dne 3. 3. 2023 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. 6. 2021 dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za období od 28. 6. 2021 do 13. 1. 2022 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 19. 1. 2022 s datem splatnosti 2. 2. 2022 znějící na částku 27 495 Kč, žalovaný na tuto fakturu uhradil dne 7. 2. 2022 částku 5 000 Kč. Za období od 14. 1. 2022 do 31. 5. 2022 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 13. 6. 2022 s datem splatnosti 27. 6. 2022 znějící na částku 30 211 Kč. K faktuře [číslo] byla následně vystavena opravná faktura [číslo] ze dne 8. 11. 2022, kterou byl žalovanému vyúčtován nedoplatek ve výši 5 137 Kč s datem splatnosti 22. 11. 2022, žalovaný na tyto faktury ničeho neuhradil. Dne 7. 12. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného písemně k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne 17. 6. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Fakturou [číslo] ze dne 19. 1. 2022, splatnou dne 2. 2. 2022, vyúčtovala žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za období od 28. 6. 2021 do 13. 1. 2022 částku 27 495 Kč, žalovaný na tuto fakturu uhradil dne 7. 2. 2022 částku 5 000 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 13. 6. 2022, splatnou dne 27. 6. 2022, vyúčtovala žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za období od 14. 1. 2022 do 31. 5. 2022 částku 30 211 Kč, žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil. K faktuře [číslo] byla následně vystavena opravná faktura [číslo] ze dne 8. 11. 2022, splatná dne 22. 11. 2022, kterou byl žalovanému vyúčtován nedoplatek za odběr elektřiny za období od 14. 1. 2022 do 31. 5. 2022 ve výši 5 137 Kč, žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil. Žalovaný se dostal s úhradou plateb za odběr elektřiny do prodlení, když uvedené faktury neuhradil. Dne 7. 12. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému písemnou předžalobní výzvu. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit za ni cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí [obec] národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 314 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 3 420 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 5. AT v celkové výši 10 260 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.