10 C 264/2024-28 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne 17. 11. 2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Při uzavření Smlouvy bylo žalované přiděleno specifické číslo , hodnota, . Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 15 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve Smlouvě. Na základě uvedeného žalovaná čerpala úvěr v souladu se Smlouvou. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve Smlouvě. V souladu se Smlouvou a čl. 8. Smluvních podmínek byla žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně v souladu s čl. 11.3 Smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr zesplatněn ke dni 23. 2. 2022. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 600 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 23. 2. 2022 ve výši 2 257,33 Kč, kapitalizovaných úroků od 24. 2. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 7 139,04 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 24. 2. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 2 958,26 Kč, a dále úroků ve výši 29,49 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky ve výši 15 600, Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalobkyně opakovaně nerespektuje ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v němž je uvedeno, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Na základě tohoto sdělení soudu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a Okresní soud v Chebu tak rozhodnutím ze dne 6. 8. 2024, č. j. 10 C 264/2024-18 rozhodl tak, že řízení o žalobě došlé Okresnímu soudu v Chebu dne 30. 4. 2024 částečně zastavil na základě částečného zpětvzetí ze dne 2. 8. 2024, a to co do kapitalizovaného úroku od 24. 2. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 3 621,92 Kč a úroků ve výši 17,74 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.4. Soud z důkazů provedených při jednání nemá za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Žádná smlouva totiž soudu ani přes urgenci soudu žalobkyni ze dne 29. 8. 2024 doložena nebyla. Doloženy byly toliko osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, nicméně ani tyto nejsou žalovanou ani žalobkyní podepsány, a nelze tak dovodit, že se jednalo o projev vůle žalované k jejímu uzavření. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, když žádnou soudu nedoložila, doložila toliko nepodepsané podmínky, a tudíž nebyla žádným způsobem v tomto právním jednání projevena vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu, kdy k takovému jednání se, podle ust. § 551 z. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „OZ“), nepřihlíží a žalobkyně existenci takového právního jednání nikterak neprokázala. Nutno dále podotknut, že nejprve musí strany uzavřít smlouvu a v této se dohodnout na způsobu uzavření smlouvy, nelze tak odkázat na smluvní podmínky, ve kterých má být proces uzavření upraven.5. Soud zamítnul návrhy žalobkyně na provedení důkazů - potvrzení o zaplacení úplaty, zesplatnění úvěru a oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, když žalobkyně tyto soudu nedoložila.6. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 6. 11. 2024 k označení důkazů prokazujícího uzavření smlouvy o úvěru a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a z. č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“). Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny.7. Vzhledem k výše uvedenému se mohla žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 OZ. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodné obohacení představující vyplacenou částku dne 17. 11. 2021 ve výši 15 000 Kč. Výrokem I. tak soud žalobě co do částky 15 000 Kč vyhověl, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 OZ. Z judikatury Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3722/2007 vyplývá, že má-li být bezdůvodné obohacení vydáno v penězích a nesplní-li dlužník svoji platební povinnost včas, má věřitel právo požadovat též úroky z prodlení. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně požadavků na úrok z prodlení, jež jsou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrokem III. soud rozhodl tak, že ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy o úvěru, byly další nároky spočívající v poplatku a úrocích, nedůvodné.9. Žalobkyně měla ve věci větší míru úspěchu, než žalovaná, proto jé dle § 142 odst. 1 OSŘ vzniklo vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do 69,7 % a má tak právo na 30,3 % náhrady nákladů. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za úkon spočívající v částečném zpětvzetí žaloby, když k tomuto došlo na základě upozornění soudu, že žalobkyně nerespektuje ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. Dále žalobkyni nebyl přiznán úkon za doplnění žaloby, když je na žalobkyni, aby podala soudu bezchybnou žalobu a nemusela být následně dovyzvána k jejímu doplnění. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Žalobkyně má nárok na 887,3 Kč, což je 39,4 % náhrady nákladů. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.