10 C 427/2023-111 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že nemovitost specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku, byla ke dni úmrtí zemřelé zůstavitelky , jméno FO, , nar. , datum, , tedy ke dni , datum, , předmětem vlastnického práva ve společném jmění manželů, zemřelé zůstavitelky , jméno FO, a pozůstalého manžela, tj. žalovaného 1. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, zemřela , jméno FO, a řízení o pozůstalosti po zemřelé zůstavitelce je vedeno u Okresního soudu v Chebu, č. j. 0 D 45/2019, Nd 23/2019. Účastníky řízení o pozůstalosti po zemřelé zůstavitelce jsou žalobkyně jako pozůstalá dcera, první žalovaný jako pozůstalý manžel, a druhá žalovaná jako pozůstalá dcera. Pověřená soudní komisařka, notářka , tituly před jménem, , jméno FO, , písemně vyrozuměla dne , datum, účastníky řízení, že v řízení je nezbytné primárně přistoupit k vypořádání společného jmění manželů zemřelé zůstavitelky a pozůstalého manžela a že nezahrnuje do společného jmění manželů zemřelé zůstavitelky a pozůstalého manžela nemovitost specifikovanou ve výroku I. Žalobkyně se v souladu se svým naléhavým právním zájmem domáhá určení vlastnického práva zemřelé zůstavitelky, tedy určení, že bytová jednotka byla ke dni úmrtí zemřelé zůstavitelky předmětem vlastnického práva zemřelé zůstavitelky, a to v režimu společného jmění manželů zemřelé zůstavitelky a pozůstalého manžela. Nabývacím titulem k bytové jednotce je smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne , datum, . Účastníkem kupní smlouvy na straně kupující byl v písemném vyhotovení kupní smlouvy výlučně žalovaný 1. Žalobkyně je toho názoru, že kupní smlouva, resp. smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne 9. 6. 1999 byla uzavřena v rozporu se zákonnou dikcí, pokud byla uzavřena mezi Stavebním bytovým družstvem , adresa, jako prodávajícím a pozůstalým manželem jako kupujícím, neboť účastníkem písemného vyhotovení kupní smlouvy měla být rovněž zemřelá zůstavitelka. Aktuální zápis vlastnického práva k bytové jednotce na LV č. , hodnota, svědčí ve prospěch třetí žalované. V případě, že soud uzná nárok žalobkyně na určení vlastnického práva tak, že bytová jednotka byla ke dni úmrtí zemřelé zůstavitelky předmětem vlastnického práva zemřelé zůstavitelky, a to v režimu společného jmění manželů zemřelé zůstavitelky a pozůstalého manžela, je zřejmé, že nabývací titul třetí žalované, který třetí žalovaná sjednala s pozůstalým manželem, bude dotčen vadou absolutní neplatnosti.2. Žalovaný 1. se k prostřednictvím sví opatrovnice k žalobě vyjádřil tak, že žalovaný č. , hodnota, se připojuje k vyjádření právního zástupce žalované č. , hodnota, a to, že tato není ve věci pasivně legitimována. Opatrovník žalovaného č. , hodnota, se dále ztotožňuje i s částí argumentace tvrzené žalovanou č. , hodnota, ve smyslu nenamítání neplatnosti právního úkonu převodu družstevního bytu zůstavitelkou v období od roku 1999 do její smrti. Pouhé tvrzení žalobkyně, že nabývacím titulem k bytové jednotce je smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena bytového družstva ze dne , datum, a dovozování toho, že z tohoto důvodu byla bytová jednotka ke dni úmrtí zemřelé zůstavitelky v režimu SJM jejím a pozůstalého manžela - žalovaného č. l, je nedostatečné. Nijak se nevypořádává s okolností, že se jedná o převod družstevního bytu a v tomto bodě skutková tvrzení zcela absentují, zejména k okolnosti, kdo byl členem družstva, kdy se jím stal apod.3. K dalšímu vyjádření žalobkyně se opatrovnice žalovaného 1. vyjádřila tak, že žalovaný č. , hodnota, činí nesporným, že zůstavitelka byla členkou SBD , adresa, a nájemcem sporného družstevního bytu před , datum, , kdy uzavřela manželství s prvním žalovaným, tak jak uvádí v bodě 1 své repliky žalobkyně, stejně jako tvrzení, že v danou dobu platil občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a že sňatkem zůstavitelky a prvního žalovaného dne , datum, vznikl společný nájem družstevního bytu. V žádném případě se však neztotožňuje s tím, že by na základě výše uvedeného uzavřením manželství vzniklo zároveň manželům i společné členství v družstvu. Druhý manžel, tj. žalovaný č. , hodnota, získal uzavřením manželství pouze právo k nájmu bytu, nikoli i členství v družstvu. V době mezi 15. 6. 1996 až do , datum, , tj. již za trvání manželství, byla situace taková, že oběma manželům svědčilo právo k nájmu předmětného bytu, ale pouze zůstavitelka byla samostatným členem SBD , adresa, . Je-li členem bytového družstva jen jeden z manželů, pak zákon jednoznačně chrání jeho majetková práva a členský podíl, pokud má majetkovou hodnotu, lze považovat za jeho majetek. Nevzniklo-li společné členství manželů v bytovém družstvu, pak byt následně nabýval do vlastnictví pouze ten z manželů, který se stal členem družstva, a proto byt nemohl být předmětem společného jmění manželů. Dne 5. 9. 1996 uzavřela zůstavitelka, jako jediná členka družstva a převádějící, se žalovaným č. , hodnota, , jako nabyvatelem, Dohodu o převodu členských práv a povinností ve smyslu, že převádějící převádí na nabyvatele všechna svá členská práva a povinnosti člena SBD, včetně práva užívat předmětný byt. Uvedená dohoda byla registrována SBD , adresa, dne , datum, . Vzhledem k výše popsanému charakteru družstevního vlastnictví, je nepochybné, že výše označeným úkonem pozbyla zůstavitelka na základě svého vlastního rozhodnutí převodem členských práv svá členská práva a povinnosti člena SBD a tato získal výlučně sám žalovaný č. , hodnota, , Jméno zainteresované osoby 1/0, . Pakliže by manželé takové následky nezamýšleli, tj. bylo by jejich záměrem, aby jeden z manželů - zůstavitelka svůj výlučný majetek stojící mimo SJM učinila součástí SJM, pak tak mohla učinit např. darovací smlouvou a převést na druhého manžela polovinu svých členských práv a povinností, což se v tomto případě nestalo. Protože, s ohledem na vůli a jednání zůstavitelky a žalovaného č. l, se členem bytového družstva stal jen žalovaný č. , hodnota, , byl také jako člen výlučně oprávněn vyzvat družstvo k převodu bytu do vlastnictví a družstvo jednalo v souladu se zákonem, když převod družstevního bytu k datu , datum, provedlo výlučně na žalovaného č. , hodnota, . Žalovaný č. , hodnota, je tudíž přesvědčen, že se v žádném případě nemůže jednat o absolutně neplatný právní úkon. Rovněž se domnívá, že není správný ani závěr, že by nájemní smlouva ze dne , datum, mohla znovu založit společné členství prvního žalovaného a zůstavitelky v SBD , adresa, . Společné členství manželů v družstvu za trvání manželství vznikalo za situace, kdy jednomu z manželů za trvání manželství vzniklo právo na přidělení družstevního bytu. Pak z takového členství byli oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Tato situace ale v žalovaném případě nenastala, neboť právo na přidělení družstevního bytu vzniklo zůstavitelce ještě před uzavřením manželství, tím se stala výlučným členem družstva s právem nájmu družstevního bytu, kdy následné manželství na tomto stavu, ve vztahu k členství v družstvu nic nezměnilo. Uvedený stav změnila zůstavitelka s žalovaným č. , hodnota, až v okamžiku, kdy zůstavitelka převedla dohodou ze dne 5. 9. 1996 veškerá svá členská práva na žalovaného č. , hodnota, a tento je přijal. , právnická osoba, s tím pak první žalovaný, jako jediný člen družstva, uzavřel dne , datum, s SBD , adresa, Smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva.4. Žalovaná 2. se k žalobě vyjádřila tak, že namítá, že není v tomto sporu pasivně legitimována, když měla být uvedena jako žalobkyně a nikoliv žalovaná. Žalovaná 2. je též účastníkem řízení o pozůstalosti po zemřelé , jméno FO, , dat. nar. , datum, . Žalovaná dále poukazuje na skutečnost, že v tomto případě se jedná o spor, jestli určitý majetek má patřit do pozůstalosti po zůstavitelce , jméno FO, . Ve sporech s jinými osobami, týkajících se věcí patřících do pozůstalosti, však mezi účastníky řízení o pozůstalosti platí zvláštní vztah, který se k zůstavitelově majetku projevuje tím, že mají postavení tzv. nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř. V nerozlučném společenství mají účastníci taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí o věci samé musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně sporu. O takové společenství jde podle žalované právě i v případě, kdy se uplatňují nároky týkající se majetku zůstavitele, který dosud nebyl v řízení o pozůstalosti vypořádán. Z povahy nerozlučného společenství mj. vyplývá, že neúčastní-li se řízení - jako je tomu i v této projednávané věci - všichni nerozluční společníci na straně žalobkyně, nemůže být návrhu vyhověno pro nedostatek věcné legitimace.5. Žalovaná 3. se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává a nadto namítá, že žalobkyně nemá aktivní legitimaci k vedení sporu. Žalovaná uvádí, že činí sporným, že by žalovaná jednotka byla ve společném jmění manželů. Dle jejího názoru byl výlučným vlastníkem jednotky pouze žalovaný , Jmén